Karel Špelina

Karel Špelina, narozen 8. listopadu 1896 v Dolních Lukavicích, zemřel 15. září 1966 v Praze, byl český filmový režisér, scenárista, producent a organizátor. Počátky kariéry Od poloviny 20. let 20. století se Karel Špelina začal angažovat v českém filmu. Svou kariéru zahájil jako producent, výrobce a financiér. Nejprve působil jako ředitel kina Alma a majitel filmové půjčovny Chicagofilm. V letech 1925-1930 pracoval jako samostatný výrobce ve vlastní produkční společnosti a půjčovně "Karel Špelina, filmový průmysl a obchod Praha" (1927-1928). Během tohoto období se snažil proniknout na evropský filmový trh, avšak jeho podnikání se potýkalo s finančními problémy. Ve zvukovém období (1930-1941) zastával pozici produkčního šéfa a vedoucího výroby u společnosti Dafafilm, která se specializovala především na komerční filmové tituly. Režijní tvorba Jako režisér debutoval Karel Špelina ke konci němé éry komedií Provaz z oběšence (1927), známou také pod alternativními názvy Náměsíčníci nebo Kleciánovy milenky. Tento film vypráví příběh chudého malíře, kterému přinese štěstí provaz, na němž se chtěl oběsit. Po desetileté přestávce, během níž se věnoval především produkci a scenáristice, se ve druhé polovině 30. let vrátil k režii a zaměřil se na zvuková melodramata. V tomto období natočil několik filmů ročně, přestože kritika jeho díla často hodnotila negativně. Mezi jeho nejvýznamnější režijní počiny patří melodramata Krb bez ohně (1937), Matčina zpověď (1937), Umlčené rty (1939) a Peřeje (1940). Z jeho komediální tvorby stojí za zmínku Klatovští dragouni (1937), Paní Kačka zasahuje... (1939) a Adam a Eva (1940). Svůj poslední film, adaptaci divadelní hry J. K. Tyla Pražský flamendr, natočil v roce 1941. Scenáristická činnost Kromě režie se Karel Špelina věnoval také psaní filmových námětů a scénářů. Na konci 20. let začal vytvářet vlastní náměty (Černé oči, proč pláčete...?, Pozdní máj) a scénáře (Světlo jeho očí, Matčina zpověď, Krb bez ohně, Klatovští dragouni, Královna stříbrných hor). Jako scenárista a producent se podílel na výrobě řady němých snímků, včetně filmů Do panského stavu, Vdavky Nanynky Kulichovy, Osm srdcí v plamenech, Dar svatební noci, Sextánka, Modrý démant a dalších. Mnoho z těchto filmů se bohužel nedochovalo. Pozdější kariéra a odkaz Po začátku německé okupace se Karel Špelina odmlčel z české hrané filmové tvorby, což souviselo se snahami o zlepšení úrovně českého filmu v tomto období. Po roce 1945 se v Československém filmovém ústavu podílel na tvorbě archivních dokumentací svých filmů. V roce 1939 stál také za českou úpravou dialogového dabingu u polského filmu Zázračný lékař (1937). Přestože jeho filmy byly často kritizovány pro svou technickou a uměleckou nedokonalost, představují zajímavý doklad o vývoji české kinematografie v meziválečném období. Karel Špelina zemřel 15. září 1966 v Praze ve věku nedožitých sedmdesáti let.