Jozef Budský

Jozef Budský se narodil 11. června 1911 v Praze jako Josef Budský a zemřel 31. ledna 1989 v Bratislavě. Byl slovenský herec, divadelní režisér, zpěvák a pedagog českého původu, který se stal jednou z nejvýznamnějších postav slovenského divadelnictví a kinematografie. Divadelní začátky a formování V roce 1928 složil zkoušky do pražské Vinohradské zpěvohry, kde až do roku 1930 působil jako sborový zpěvák. V roce 1930 nastoupil do Divadla českého severovýchodu jako činoherec a v letech 1932-1935 působil jako člen divadelní společnosti Josefa Burdy. Od roku 1935 účinkoval v tzv. české činohře Slovenského národního divadla v Bratislavě, kde setrval také i po roce 1938 ve slovenské činohře až do odchodu na odpočinek (1935 – 1976). Divadelní vrchol a režijní činnost V době těchto tří sezón jeho herecké umění dozrálo a za tak velmi krátkou dobu vytvořil přes 30 postav. Vynikl zejména v roli doktora Galéna v inscenaci hry Karla Čapka Bílá nemoc, kterou také sám adaptoval do operního libreta pro slovenského skladatele Tibora Andrašovana. Od roku 1939 působil v SND i jako režisér a v letech 1945 – 1953 byl uměleckým šéfem činohry. B. herectví vyvrcholilo rolí Hamleta ve vlastní inscenaci (1950). Filmový debut a první úspěchy Režisér a herec Hugo Haas ho obsadil do druhé hlavní úlohy (hned po něm) hudebníka a konzervatoristy Rudolfa Martina v melodramatu Co se šeptá (1938). Byl Laco Pánkem v Čápově partyzánském dramatu Bílá tma (1948), který byl natočen ke 4. výročí SNP. Jozef Budský se tak objevil ve dvou významných českých filmech před tím, než se plně věnoval slovenské kinematografii. Slovenská filmová kariéra Jako čelný reprezentant slovenského dramatického umění se objevoval ve slovenské kinematografii již od začátků její existence po druhé světové válce a jejím znárodněním. S různými přestávkami se Jozef Budský na slovenském stříbrném plátně objevoval prakticky až do svého úmrtí. Zahrál si malé i velké úlohy ve snímcích Varúj...! (muž), Vlčie diery (Ondrej Svrčina), Boj sa skončí zajtra (poslanec KSČ), Kapitán Dabač (lékárník), Tri razy svitá ráno (Matúš Boháčik), Majster kat (kněz), Vrah zo záhrobia (farář), Šahin (Demjan), Génius (Super Černokněžník), Nevesta hôľ (mlynář), Zločin slečny Bacilpýšky (moudrý stařec), Zajtra bude neskoro (Laube). Nejvýznamnější filmové role Jozef Budský vytvořil nezapomenutelnou postavu Ondreja Svrčinu ve filmu Wolves' Lairs (1948), který patří k nejdůležitějším slovenským válečným filmům. Ide o jasne čitateľný odkaz na scénu z filmu Vlčie diery (1948) režiséra Paľa Bielika, v ktorej sa postave Ondreja Svrčinu (Jozef Budský) rovnakým spôsobom zasekne noha. V historickém dramatu Majster kat (1966) ztvárnil roli kněze, Milicina strýka, ve filmu režiséra Paľa Bielika. Ocenění a pedagogická činnost Za film Vlčie diery získal Národní cenu (1949), za divadelní hru „Rodina" Státní cenu (1951), dále taktéž Vyznamenání Za vynikající práci (1955), za „Kutnohorské havíře" Státní cenu Klementa Gottwalda (1958), titul Zasloužilého (1960) a Národního (1966) umělce, Řád práce (1961), Cenu ZSDU (1975) a Medaili J. K. Tyla (1983). Od 1950 (do 1976) učil na Vysoké škole múzických umění (1959 docent, 1965 profesor). Odkaz a význam Stal se jedním z Čechů, kteří se zapsali do dějin slovenského divadelnictví jako výrazné osobnosti a získaly neocenitelné zásluhy na zvyšování úrovně slovenského profesionálního divadla. Vyšel o jeho díle sborník „Jozef Budský herec, režisér a pedagog" (2001). Jozef Budský zanechal výraznou stopu jak v slovenském divadle, tak v kinematografii, kde se jeho jméno spojuje především s válečnými a historickými dramaty poválečného období.