Mnislav Hofman, narozen 24. března 1920 v Příbrami, zemřel 29. srpna 1989 v Příbrami, byl český herec, který se proslavil především svými epizodními rolemi v československé kinematografii.
Divadelní začátky a vzdělání
Mnislav Hofman získal své první herecké zkušenosti jako ochotník a následně je rozvinul studiem na Státní konzervatoři v Brně, kterou absolvoval v roce 1946. Již během studií působil v brněnském souboru Komorní hry (1942-1945). Po druhé světové válce zůstal několik let v Brně, kde své první profesionální působení spojil s nově založeným Svobodným divadlem a Zemským národním divadlem (1945-1948). Z Brna odešel v roce 1948 do Karlových Varů, kde v tamním Krajském oblastním divadle působil po dvě sezóny nejen jako herec, ale poprvé si vyzkoušel i divadelní režii. Následující čtyři roky hrál ve Východočeském divadle v Pardubicích (1950-1954), jednu sezónu byl ředitelem Krajského oblastního divadla ve Varnsdorfu (1954-1955). V rychlém sledu pak vystřídal oblastní divadelní scény v Českém Těšíně, Liberci a Benešově. Trvalé zázemí nakonec našel v rodné Příbrami, kde koncem padesátých let vznikla stálá divadelní scéna. Městské divadlo Příbram (dnes známé jako Divadlo Antonína Dvořáka) bylo slavnostně otevřeno v roce 1959. Hofman sem přešel z Benešova a na příbramské scéně působil až do svého odchodu do penze (1959-1980).
Filmová kariéra
Mnislav Hofman učinil svou první filmovou zkušenost již v roce 1947, kdy se jako podomek mihnul v okupační veselohře Nikdo nic neví. Na další filmové role si pak musel počkat dvacet let, což bylo dáno především jeho celoživotním divadelním angažmá mimo Prahu. Teprve ve druhé polovině 60. let se znovu dostal k filmové práci. Jako předseda JZD Picin se objevil v hodnotném dramatu Noc nevěsty (1967), následně odehrál kolem dvaceti dalších menších až epizodních rolí ve filmech různých žánrů. Impulsem k jeho obsazení do filmu bylo několikrát natáčení exteriérů v blízkosti Příbrami, což byl například případ kriminálky Smrt stopařek (1979). Vedle řady zapomenutých filmů si diváci Mnislava Hofmana dodnes připomínají v postavě přísného, ale zároveň směšného předsedy inventarizační komise v komedii Holky z porcelánu (1974).
Nejvýznamnější filmové role
U diváků je nejznámější jeho pedantský a přísný, přesto směšný předseda inventarizační komise Rybička ve snímku Juraje Herze Holky z porcelánu (1974). Z ostatních příležitostí z první poloviny 70. let si uveďme snímky Vánoce s Alžbětou (vrátný Franta), Archa bláznů (pacient), Psi a lidé (hráč karet), Pavlínka (vrátný v továrně), Profesoři za školou (školník Kropáček), Holka na zabití (nový provozní Rybička). Dále se předvedl v rozličných filmových dílech Vítězný lid (dělník Václav Slivenecký), Hop – a je tu lidoop (děda Kostečka), Sólo pro starou dámu (Malík), Smrt stopařek (strážný), Lásky mezi kapkami deště (listonoš), Jak rodí chlap (prťavý dědek), Útěky domů (člen komise), Půl domu bez ženicha (soused a vrátný v továrně), Na koho to slovo padne (strážný v Prefě), Zralé víno (děda Studénka), Opera ve vinici (Ogara), Konečná stanice (Perk), Hodina života (Tunkl) a Plaché příběhy (učitel). Jak vidno, byl čile obsazován do nadprůměrných i podprůměrných filmů.
Televizní tvorba a závěr života
Několikrát si ho do svých projektů vybral režisér Karel Kachyňa, Juraj Herz a též Jindřich Polák i další čeští režiséři. Příležitostně spolupracoval s rozhlasem a televizními inscenacemi (například Chvíle rozhodnutí, Rapotínská tragédie, Nenechte se rušit!) i seriály (třeba Návštěvníci). Herec a režisér Mnislav Hofman zemřel nakonec trochu pozapomenut ve své rodné Příbrami 29. srpna 1989 ve věku devětašedesáti let. Zde je také pohřben. Dlouhou dobu nebylo ani známo datum úmrtí tohoto tvůrce a mělo se zato, že stále ještě žije. Tento poslední údaj z jeho života se na veřejnost dostal až téměř dvacet let po jeho smrti.