Barbora Straková

Barbora Straková, česká herečka, se proslavila především svými rolemi v československé kinematografii 80. let 20. století. Ačkoliv její filmografie není rozsáhlá, zanechala výraznou stopu ve dvou významných projektech své doby. Filmová kariéra Barbora Straková debutovala v roce 1986 ve filmu Antonyho šance režiséra Víta Olmera, kde ztvárnila postavu Báry, dcery hlavního protagonisty Antonyho. Tento psychologický snímek s výrazným sociálním přesahem patří k významným dílům československé kinematografie 80. let, které otevřeně zobrazovaly bezútěšnou normalizační realitu. Film vypráví příběh mladého vdovce Antonyho (ztvárněného Lubošem Veselým), který se po tragické smrti své manželky snaží získat zpět do péče svou dceru a vytvořit novou rodinu. Antonyho šance je oceňován pro svůj autentický vizuální styl, minimalistické dialogy a realistické zachycení tehdejší společenské atmosféry. Po boku Barbory Strakové se ve filmu objevili také Veronika Jeníková, Jana Švandová, Milada Ježková a další významní herci té doby. Televizní tvorba V roce 1988 se Barbora Straková objevila v třináctidílném televizním seriálu Druhý dech režiséra Hynka Bočana, kde ztvárnila roli Zuzanky Stehnové. Tento seriál mapoval mnohaletý souboj pokrokového zootechnika Ing. Jiřího Vydry (v podání Josefa Abrháma) o etický přístup k hospodářským zvířatům v průměrném JZD. Děj se odehrával v časovém rozmezí od poloviny 70. let do konce 80. let 20. století a kromě zemědělské tematiky se zabýval i mezilidskými vztahy a společenskými problémy tehdejší doby. V seriálu účinkovala řada významných českých herců jako Vladimír Kratina, Naďa Konvalinková, Ivana Chýlková, Jiřina Bohdalová a další. Umělecký přínos Přestože filmografie Barbory Strakové není rozsáhlá, její účinkování v Antonyho šanci a seriálu Druhý dech představuje zajímavý příspěvek k české kinematografii 80. let. Zejména film Antonyho šance je dnes považován za významné dílo, které dokázalo autenticky zachytit atmosféru pozdní normalizace a patří k důležitým snímkům režiséra Víta Olmera z jeho tvůrčího období před rokem 1989. Barbora Straková se kromě herectví věnovala také dabingu, což rozšířilo spektrum její umělecké činnosti v audiovizuální tvorbě.