Osvald Albín

Osvald Albín, 15. 10. 1916 Brno – 27. 12. 1982 Ostrava, český herec a divadelní režisér. Osvald Albín byl český herec, který celý svůj profesní život spojil s Ostravou, ačkoliv s filmem spolupracoval jen výjimečně. Pocházel z Brna, kde jeho otec již působil jako amatérský herec. Po studiích na brněnské konzervatoři zahájil během druhé světové války svou profesní dráhu na oblastních scénách v Brně, Pardubicích a Přerově. Ještě před koncem války, v roce 1942, zakotvil v Ostravě, kde pak dlouhá léta působil v Zemském, později Státním divadle, kde setrval až do roku 1981. V ostravském divadle patřil k mladé generaci herců, kteří doplnili soubor pod vedením Jana Škody, významného divadelního režiséra. Před filmovou kamerou se Osvald Albín poprvé objevil v budovatelském snímku DS-70 nevyjíždí (1949) režiséra Vladimíra Slavínského. Jednalo se o film s typicky budovatelskou tematikou, kde ztvárnil menší roli. V dalším podobně zaměřeném filmu Anna proletářka (1952) režiséra Karla Steklého dostal významnější úlohu, když ztvárnil vedlejší postavu politika a novináře Josefa Stivína, šéfredaktora deníku Právo lidu. Ve válečném filmu Tanková brigáda (1954, režie Ivo Toman), který zachycoval dramatické situace z bojů na východní frontě a osudy příslušníků československé armády, si Albín zahrál jednu z menších rolí. Po velmi dlouhé odmlce se objevil v epizodní roli ve filmovém dramatu ze zemědělského prostředí Trnové pole (1980, režie Otakar Kosek). Osvald Albín se kromě herectví nepříliš úspěšně pokoušel i o divadelní režii, lépe se mu však dařilo v rozhlasové režii. Na televizní obrazovce si zahrál v inscenaci Bombi Bitt a já (1970) a v roce 1975 v televizním seriálu Kamenný řád. Přestože ve filmu účinkoval jen sporadicky, často hrál v televizi. Na předním ostravském jevišti dostával sice jen podružné herecké příležitosti, později se zde ale uplatnil také jako divadelní režisér. Osvald Albín zemřel 27. prosince 1982 v Ostravě. Během své kariéry spolupracoval s rozhlasem a televizí a vytvořil několik filmových rolí, které však nepatřily k těm nejvýznamnějším v české kinematografii.