Jarmila Májová

Jarmila Májová, narozená 9. května 1900 v Praze jako Jarmila Svobodová, zemřela 23. února 1982, byla česká herečka. V mládí se nejprve zajímala o výtvarné umění a toužila stát se malířkou. Absolvovala letní malířskou školu u krajináře Aloise Kalvody. Později se však rozhodla pro hereckou dráhu a studovala herectví u přední heroiny Národního divadla Růženy Naskové. Svou profesionální hereckou kariéru zahájila v devatenácti letech. V období 1919-1939 prošla různými divadelními soubory, přičemž začínala v Deklaraci na Žižkově (1919-1922). Během své divadelní kariéry si vybudovala pověst solidní charakterní herečky. Její manželem byl herec Karel Máj (1908-1980), se kterým sdílela nejen osobní život, ale i profesní dráhu. Ve filmové tvorbě se Jarmila Májová objevila v několika snímcích, přičemž její nejvýznamnější filmovou rolí byla postava paní Rubešové ve filmu Anna proletářka (1952) režiséra Karla Steklého. V tomto politicky angažovaném snímku, natočeném podle románu Ivana Olbrachta, ztvárnila manželku stavitele Rubeše, v jehož domácnosti slouží hlavní hrdinka Anna. Film zachycuje období vzniku Komunistické strany Československa a patří k významným dílům socialistického realismu v české kinematografii. V tomto filmu si zahrála po boku svého manžela Karla Máje, který ztvárnil roli ministra školství Gustava Habrmana. Jarmila Májová patřila ke generaci herců, kteří působili jak v divadle, tak v rozhlase a filmu. Přestože nebyla hvězdou první velikosti, svými charakterními rolemi přispěla k rozvoji české kinematografie v poválečném období. Její herecký projev se vyznačoval civilností a přirozeností, což jí umožňovalo věrohodně ztvárnit postavy z různých společenských vrstev.