Annie Fratellini

Annie Violette Fratellini (14. listopadu 1932, Alžír, Francouzská Alžírie – 1. července 1997, Neuilly-sur-Seine, Francie) byla francouzská cirkusová umělkyně, klaunka, zpěvačka, hudebnice a filmová herečka. Rodinné zázemí a počátky kariéry Annie Fratellini pocházela ze slavné cirkusové dynastie Fratellini, která patřila k nejvýznamnějším klaunským rodinám v Evropě. Byla vnučkou Paula Fratelliniho, jednoho z legendárních bratrů Fratellini, kteří byli mezi dvěma světovými válkami oslavovanými hvězdami v Paříži i celé Evropě. Její otec Victor Fratellini byl klaun a akrobat, matka Suzanne (rozená Rousseau) byla dcerou Gastona Rousseaua, ředitele Cirque de Paris. Annie debutovala v cirkusové manéži ve třinácti letech v pařížském Cirque Medrano, kde předváděla balancování na velké kouli a zároveň hrála na saxofon. Kromě saxofonu ovládala také hru na housle, vibrafon, klavír, akordeon a koncertinu, což později využila ve své klaunské kariéře. Hudební a herecká dráha V osmnácti letech Annie "utekla" z cirkusu a založila malou dixielandovou jazzovou kapelu, se kterou vystupovala ve varieté. V roce 1953 se provdala za trumpetistu Philippa Bruna, ale manželství nevydrželo. Následně zahájila kariéru jako varietní zpěvačka a nahrávací umělkyně, a postupně se prosadila i jako filmová herečka. V roce 1954 se provdala za filmového režiséra Pierra Granier-Deferra, s nímž měla dceru Valérii. V roce 1960 se objevila ve filmu Zazie v metru (Zazie dans le métro) režiséra Louise Malla, kde ztvárnila servírku Mado Petits Pieds. V roce 1965 hrála významnou roli ve filmu La Métamorphose des cloportes, který režíroval její tehdejší manžel Pierre Granier-Deferre. O rok později se rozvedli. Mezi její další filmy patří Tout l'or du monde (1961) a Et ta soeur (1958). Návrat ke klaunství a spolupráce s Pierrem Étaixem Zlomovým okamžikem v její kariéře bylo setkání s Pierrem Étaixem, bývalým komikem a asistentem Jacquese Tatiho, který se stal úspěšným filmařem specializujícím se na vizuální a téměř němé komedie. Étaix měl vášeň pro cirkus, zejména pro klauny. V roce 1969 Annie Fratellini hrála v jeho filmu Le Grand Amour, kde ztvárnila manželku hlavního hrdiny (kterého hrál sám Étaix). Během natáčení se do sebe zamilovali a téhož roku se vzali. Pierre Étaix rozpoznal Anniin vrozený smysl pro komedii a přesvědčil ji, aby se vrátila ke svým kořenům a vyzkoušela rodinné řemeslo - klaunství. Společně vytvořili klasické evropské klaunské duo, ve kterém byl Étaix "bílým klaunem" a Fratellini augustem (komickou postavou). V roce 1970 vyrazili na turné s francouzským Cirque Pinder, který byl v té době jedním z předních francouzských cirkusů. Průkopnická role a cirkusová škola Annie Fratellini se stala první ženskou klaunkou ve Francii. V roce 1975 založila s Pierrem Étaixem École Nationale du Cirque (Národní cirkusovou školu), jednu z prvních dvou profesionálních cirkusových škol v Paříži a v Evropě. Zároveň vytvořili Nouveau Cirque de Paris, komorní cestovní cirkus vysoké úrovně, který byl výkonnou složkou školy a ve kterém pravidelně vystupovali se svým číslem. V roce 1987 se Annie Fratellini a Pierre Étaix rozvedli, ale Annie pokračovala v provozování školy a cirkusu, přičemž své klaunské číslo předváděla se svou dcerou Valérií. Škola se později stala Académie Fratellini, jednou ze dvou hlavních státem podporovaných cirkusových škol ve Francii. Annie Fratellini se objevila také ve filmech Les Clowns (1971) režiséra Federica Felliniho a Henry & June (1990), kde ztvárnila roli Patronne. V roce 1994 byla uvedena do Síně slávy klaunů jako první žena. Annie Fratellini zemřela na rakovinu 1. července 1997 v Neuilly-sur-Seine ve věku 65 let a je pohřbena na hřbitově Montmartre v Paříži, poblíž ostatních členů své slavné rodiny.