Allan Edwall

Allan Edwall, narozen 25. srpna 1924 v Jämtlandu ve Švédsku, zemřel 7. února 1997 ve Stockholmu, byl významný švédský herec, režisér, spisovatel, skladatel a zpěvák. Pocházel z dělnické rodiny, jeho otec byl odborář a komunista, což později ovlivnilo i jeho vlastní uměleckou tvorbu. Herecká kariéra V letech 1949-1952 studoval na Královské dramatické akademii ve Stockholmu, což odstartovalo jeho mimořádně plodnou kariéru. Během svého života ztvárnil více než 400 rolí v divadle, filmu, televizi a rozhlase. Mezinárodní publikum ho zná především díky menším rolím ve filmech Ingmara Bergmana, jako je Fanny and Alexander (1982), ale největší popularitu získal ve skandinávských zemích díky ztvárnění laskavých postav v několika filmových a televizních adaptacích dětských příběhů Astrid Lindgrenové. Ve filmu The Virgin Spring (1960) ztvárnil žebráka v Bergmanově oceněném dramatu, které získalo Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Jeho raná herecká kariéra zahrnovala role v různých filmech, jako je drama The Virgin Spring (1960) s Maxem von Sydowem, dramatická adaptace The Devil's Eye (1961) s Jarlem Kullem a drama Winter Light (1962) s Ingrid Thulinovou. Objevil se také v komedii Not to Speak About All These Women (1964), ve filmu Har Har Du Ditt Liv (1966) s Eddiem Axbergem a v historickém filmu The Emigrants (1972) s Maxem von Sydowem. Filmy podle Astrid Lindgrenové Jeho velký průlom přišel s účinkováním ve švédské televizní adaptaci Strindbergova díla Natives of Hemsö v roce 1966, následovaného v roce 1970 filmem The Red Room. Allan Edwall byl velmi oblíbeným hercem, zejména mezi dětmi, a to především díky rolím, které ztvárnil ve filmových adaptacích románů Astrid Lindgrenové, nejvýrazněji jako otec nezbedného Emila v 70. a 80. letech. V roce 1973 hrál Antona Svenssona, Emilova prchlivého otce, ve filmu Emil and the Piglet (švédsky: Emil och griseknoen), třetím ze tří filmů založených na knihách Emil i Lönneberga od Astrid Lindgrenové. Za tuto roli získal v roce 1974 na 10. ročníku cen Guldbagge ocenění za nejlepšího herce. První film této série, Emil i Lönneberga z roku 1971, byl v době svého uvedení nejvýdělečnějším filmem ve Švédsku. Spolupráce s Bergmanem Jeho práce pro Ingmara Bergmana byla omezena na menší role. Většina Švédů si ho spojuje s řadou filmových adaptací oblíbených dětských knih Astrid Lindgrenové. Zajímavostí je, že když Andrej Tarkovskij natáčel svůj poslední film ve Švédsku, pracoval s několika členy Bergmanova týmu, včetně Allana Edwalla. Ve filmu Winter Light hrál Edwall postavu Algota, která trpěla stejnou formou revmatismu jako rekvizitář K.A. Bergman, který proto dohlížel na Edwallův výkon. Režisérská a další tvorba V roce 1984 režíroval film Åke and His World, který byl uveden na 14. Mezinárodním filmovém festivalu v Moskvě. Kromě herectví byl také režisérem, spisovatelem, skladatelem a zpěvákem. Na svých nahrávkách zpíval vlastní písně, v nichž kritizoval nespravedlnosti ve společnosti. Byl také spojen se Stockholmským městským divadlem, kde kromě herectví režíroval i vlastní hry. Edwall byl také aktivním hudebníkem, který psal vlastní písně, často v těžkém severošvédském dialektu a silně ovlivněné tradiční švédskou lidovou hudbou – obvykle v mollové tónině a s doprovodem houslí a akordeonu. Vydal řadu desek, z nichž nejznámější je Grovdoppa (1979), a často vystupoval na folkových festivalech. Hudební kariéra Edwall byl anarchista, který psal písně lidovým způsobem, s jasným levicovým politickým podtextem. Jeho zpěv byl napůl mluvený, napůl melodický, s přechody v "velkolepějších" částech. Jeho otcovský hlas doprovázela melancholická, klasická švédská lidová hudba. Jeho první studiové album "Grovdoppa" bylo vydáno v roce 1979. Následně vydal další 3 alba: "Färdknäpp" (1981), "Gnällspik" (1982) a "Vetahuteri" (1984). V roce 2006 posmrtně získal švédskou cenu Grammy. Divadlo a osobní život Od roku 1986 až do konce svého života provozoval vlastní divadlo "Brunnsgatan 4" ve Stockholmu, kde dělal vše sám, od herectví až po prodej vstupenek. Zemřel v roce 1997 na rakovinu prostaty. Byl otcem fotografa Mattiase Edwalla a divadelního režiséra, herce a hudebníka Månse Edwalla (1960-2016). Herecký kolega Erland Josephson o něm po jeho smrti napsal v deníku Expressen: "Byl zvláštní. Ale, sakra, dokázal být zvláštní univerzálním způsobem!" Allan Edwall zůstává jednou z nejvýraznějších osobností švédské kultury, která zanechala nesmazatelnou stopu jak ve filmu, tak v hudbě a divadle. Jeho všestranný talent a autentický projev z něj učinily ikonu, která je dodnes uznávána a obdivována.