František Debelka

František Debelka, herec, známý především svou rolí ve filmu Hoří, má panenko. František Debelka se zapsal do historie české kinematografie svou autentickou rolí požárníka Franty, člena plesového výboru, v kultovním filmu Miloše Formana Hoří, má panenko z roku 1967. Tento snímek, který je považován za jeden z nejvýznamnějších filmů československé nové vlny, byl posledním Formanovým dílem natočeným v Československu před jeho emigrací do USA. Debelka patřil mezi neherecké představitele, které Forman obsadil do svého filmu - byl jedním z vrchlabských hasičů, kteří ve snímku ztvárnili sami sebe. Film Hoří, má panenko, natáčený ve Vrchlabí, zachycuje průběh jednoho hasičského bálu s ústředními motivy hledání kandidátek na královnu plesu a rozkrádané tomboly. Debelkova role požárníka Franty, člena plesového výboru, dokonale zapadá do Formanova konceptu využívání neherců pro dosažení maximální autenticity. Spolu s dalšími vrchlabskými hasiči a místními obyvateli vytvořil nezapomenutelnou atmosféru filmu, který se stal modelovým průzkumem českého maloměšťáctví a lidských povah. Přestože František Debelka nebyl profesionálním hercem a Hoří, má panenko zůstává jeho jediným známým filmovým počinem, jeho výkon přispěl k tomu, že se film stal jedním z nejuznávanějších děl české kinematografie. Snímek byl dokonce nominován na Oscara v kategorii cizojazyčný film, ačkoliv jeho cesta k divákům nebyla jednoduchá. Po premiéře v prosinci 1967 se promítal jen několik týdnů, než byl stažen z distribuce s odůvodněním, že údajně hrubě zkresluje socialistickou realitu. K protestům proti filmu se připojili i hasiči, kteří se cítili zesměšněni, což vedlo k tomu, že v březnu 1968 byl na kopiích připojen titulek, že film není namířen proti požárníkům. Debelkův přirozený herecký projev a civilní vystupování dokonale zapadly do Formanova stylu práce s neherci, který režisér uplatňoval i ve svých předchozích filmech. Tato metoda paradokumentárního filmu, kdy se z množství postav představovaných neherci vynořují více exponovaní jednotlivci, přispěla k nezaměnitelné atmosféře snímku a jeho trvalé hodnotě v české filmové historii.