Ettore Mattia

Ettore Mattia (30. května 1910 – 10. října 1982) byl italský herec, novinář a filmový kritik. Narodil se v Potenze v Itálii a během své kariéry se prosadil především jako charakterní herec. Kariéra novináře a filmového kritika Mattia začínal svou profesní dráhu jako novinář a filmový kritik pro různé noviny a časopisy. Významnou část své kariéry strávil také jako tiskový mluvčí společnosti Titanus, jedné z nejstarších a nejvýznamnějších italských filmových produkčních a distribučních společností, založené v roce 1904. Tato pozice mu poskytla hluboký vhled do italského filmového průmyslu a pravděpodobně ovlivnila i jeho pozdější hereckou kariéru. Herecká kariéra Přestože Mattia působil primárně jako charakterní herec, dokázal si vybudovat respektovanou pozici v italské kinematografii. Jeho nejvýznamnějším hereckým úspěchem byla role ministra Mattii ve filmu La pecora nera (The Black Sheep) z roku 1968, režírovaném Lucianem Salcem. Za tento výkon získal v roce 1969 prestižní italské filmové ocenění Nastro d'Argento (Stříbrná stuha) pro nejlepšího herce ve vedlejší roli. Film vypráví příběh dvojčat s odlišnými charaktery - jednoho váženého politika a druhého podvodníka. Mezi další významné filmy, ve kterých se Ettore Mattia objevil, patří Inghilterra nuda (Naked England) z roku 1969, dokumentární film režírovaný Vittoriem De Sistim, kde se Mattia podílel i na scénáři. Tento snímek patří do žánru tzv. "mondo" dokumentů, které se zaměřovaly na šokující či neobvyklé kulturní praktiky. Mattia se také podílel na slavném filmu Hercules z roku 1958, režírovaném Pietrem Franciscim, kde působil jako asistent režie (pod jménem Ettore G. Mattia). Tento film s americkým kulturistou Stevem Reevesem v hlavní roli se stal mezinárodním hitem a odstartoval vlnu italských "peplum" filmů (tzv. sandálových eposů). Odkaz Ettore Mattia zemřel 10. října 1982 v Itálii na infarkt. Přestože nebyl hvězdou první velikosti, jeho přínos italské kinematografii je nezpochybnitelný. Jako novinář, filmový kritik, scenárista a charakterní herec se podílel na formování italského filmového průmyslu v poválečném období. Jeho vítězství v kategorii nejlepší herec ve vedlejší roli na prestižním ocenění Nastro d'Argento svědčí o jeho hereckých kvalitách a uznání, kterého se mu dostalo od filmových profesionálů.