Božena Svobodová

Božena Svobodová, rozená Bohumila Veselá (24. února 1893 Třebíč, jiné zdroje uvádí Okříšky – 10. ledna 1961 Praha) byla česká herečka. Divadelní začátky a osobní život Božena Svobodová se narodila v roce 1893 v Třebíči (některé zdroje uvádějí jako místo narození Okříšky). Její rodné jméno bylo Bohumila Veselá. V mládí se provdala za herce Jana Svobodu, jehož příjmení přijala a stala se jeho první manželkou. Svou divadelní kariéru zahájila v Národním divadle v Brně, později působila v Moravskoslezském národním divadle v Ostravě a v divadle Komedie v Praze. V pozdějších letech své kariéry vystupovala také na různých oblastních scénách. Filmová kariéra ve 20. letech Ve filmu debutovala v roce 1922 snímkem Trestanci na Špilberku. O tři roky později (1925) účinkovala v komedii Z českých mlýnů. Významným zlomem v její filmové kariéře byla druhá polovina 20. let, kdy začala často hrát manželky po boku herce Theodora Pištěka. Poprvé se jako jeho manželka objevila ve filmu Příběh jednoho dne. Následovaly další filmy, kde ztvárnila podobné role, například v poetickém snímku Pohádka máje (1926), kde se objevila vedle Jiřího Voskovce (vystupujícího pod pseudonymem Petr Dolan), nebo v komedii Pantáta Bezoušek (1926), kde hrála po boku Theodora Pištěka, Antonie Nedošinské a Jaroslava Marvana. Filmová kariéra ve 30. a 40. letech V roce 1931 se objevila v historickém snímku Karel Havlíček Borovský, který zachycoval život významného českého novináře a vlastence. Mezi její další významné role patřila italská královna ve filmu Milan Rastislav Štefánik (1935) a lékárnice Kučerová z Jilemnice ve filmu Studentská máma (1935). V tomto oblíbeném snímku režiséra Vladimíra Slavínského hrála matku Kučerovou v příběhu o studentském penzionu, jehož svérázná majitelka (v podání Antonie Nedošinské) mateřsky pečuje o své nájemníky. Během druhé světové války se Božena Svobodová objevila pouze v jednom filmu, a to ve snímku Turbina (1941) režiséra Otakara Vávry, kde ztvárnila epizodní roli nafoukané dámy. Tento film byl natočen podle románu Karla Matěje Čapka-Choda a odehrává se v 19. století. Pozdní kariéra a závěr života Po druhé světové válce rozšířila své působení i do Československého rozhlasu. V 50. letech se ještě objevila v několika filmech, mezi něž patří Měsíc nad řekou (1953), poetický snímek režiséra Václava Kršky natočený podle divadelní hry Fráni Šrámka, a Z mého života (1955). Její poslední filmovou rolí byla účast ve snímku Kde řeky mají slunce (1961), který byl natočen podle románu Marie Majerové Nejkrásnější svět. Božena Svobodová zemřela 10. ledna 1961 v Praze ve věku 67 let. Přestože během své kariéry vytvořila řadu menších, ale výrazných rolí, zemřela podle dobových svědectví v zapomenutí. Filmografie Mezi její nejvýznamnější filmy patří: Trestanci na Špilberku (1922), Z českých mlýnů (1925), Příběh jednoho dne (1926), Pohádka máje (1926), Pantáta Bezoušek (1926), Karel Havlíček Borovský (1931), Milan Rastislav Štefánik (1935), Studentská máma (1935), Turbina (1941), Měsíc nad řekou (1953), Z mého života (1955) a Kde řeky mají slunce (1961). Božena Svobodová patřila k charakterním herečkám, které se specializovaly především na menší, ale výrazné role. Přestože nebyla hvězdou první velikosti, svým profesionálním přístupem a spolehlivostí si zajistila místo v české kinematografii první poloviny 20. století.