David MacDonald

David MacDonald (9. května 1904, Helensburgh, Skotsko – 22. června 1983, Londýn) byl skotský filmový režisér, scenárista a producent, jehož kariéra zahrnovala práci v Hollywoodu i britském filmovém průmyslu. Rané období a cesta k filmu MacDonald se narodil jako syn zámožného statkáře ve skotském Helensburgh. Původně plánoval stát se lékařem, ale ve svých 17 letech změnil směr a odešel pracovat na kaučukovou plantáž do Malajsie, kde strávil sedm a půl roku. Během dovolené, kdy se vracel do Skotska, cestoval přes Hollywood a začal se zajímat o filmovou tvorbu. Po návratu do Malajsie pokračoval v práci na plantáži v Kedahu. Podle jedné z historek se v Malajsii setkal s Douglasem Fairbanksem, který ho povzbudil, aby zkusil štěstí v Hollywoodu. Hollywoodské začátky MacDonald pronikl do Hollywoodu díky pozici technického poradce na filmu Prestige. Po devíti měsících bez práce získal místo u slavného producenta a režiséra Cecila B. DeMilla, který ho v roce 1929 zaměstnal jako produkčního asistenta. Pod DeMillovým vedením pracoval na významných filmech jako The Sign of the Cross (1932), Four Frightened People (1934), Cleopatra (1934) a The Crusades (1935). Toto období mu poskytlo cenné zkušenosti, které později využil ve své vlastní režisérské kariéře. Návrat do Británie a předválečná tvorba V roce 1936 se MacDonald vrátil do Británie, kde začal režírovat tzv. "quota quickies" - filmy vyráběné rychle a levně, aby splnily britský vládní požadavek na určité procento britských filmů promítaných ve Spojeném království. Skutečný úspěch přišel s filmem This Man Is News (1938), který se stal překvapivým hitem. Následovaly další úspěšné snímky jako This Man in Paris (1939), Spies of the Air (1939), The Midas Touch (1940) a Law and Disorder (1940). V těchto filmech často spolupracoval s hercem Barrym K. Barnesem a vytvořil sérii svižných komedií a thrillerů. Válečné období Když vypukla druhá světová válka, MacDonald se pokusil narukovat, ale byl odmítnut kvůli věku. Přesto byl vyslán do Francie, aby natáčel pro vojenskou rozvědku. Po návratu do Británie natočil dokument Men of the Lightship (1940). Následně byl povolán ministerstvem války, aby vytvořil Army Film Unit (Armádní filmovou jednotku), kde dosáhl hodnosti majora. MacDonald byl přeložen na Střední východ, kde pomáhal vytvořit oceňovaný dokument Desert Victory (1943). Několik lidí, kteří s ním na filmu pracovali, zahynulo v boji. V roce 1943 doprovázel film na desetitýdenním turné po USA. Sloužil s Army Film Unit během invaze na Sicílii a do Itálie, kde onemocněl malárií, což mu znemožnilo účastnit se invaze do Francie. Šest měsíců pracoval v Pinewood Studios s Army Film Unit a poté byl přeložen na Dálný východ, kde natočil Burma Victory (1946). Poválečná kariéra a vrchol tvorby Po odchodu z armády začal MacDonald pracovat pro producenta Sydneyho Boxe. Natočil skotské melodrama The Brothers (1947) s Patricií Roc v hlavní roli, částečně natáčené na ostrově Skye. Film vypráví příběh o mladé sirotě Mary, která přichází pracovat jako služebná do rodiny Macrae na odlehlém skotském ostrově a způsobí sexuální žárlivost a tragédii mezi dvěma znepřátelenými klany. Následoval alpský thriller Snowbound (1948) podle románu Hammonda Innese a Good-Time Girl (1948) s Jean Kent. MacDonald poté režíroval dva životopisné filmy, které se staly komerčními propadáky: The Bad Lord Byron (1949) s Dennisem Pricem a Christopher Columbus (1949) s Fredricem Marchem. Zejména Christopher Columbus byl kritiky označen za těžkopádný, upovídaný a pomalý epos, ačkoli tento názor se s postupem času značně změnil. Neúspěšný byl také Diamond City (1949), pokus o britský western natáčený v Jižní Africe. Pozdější kariéra MacDonald natočil dva filmy pro producentku Audrey Baring. Úspěch zaznamenal s Cairo Road (1950) s Ericem Portmanem a Laurencem Harveym, částečně natáčeným v Egyptě. The Adventurers (1951) s Jackem Hawkinsem byl méně úspěšný, ačkoli také natáčený v Africe. Pro Tempean Films MacDonald režíroval The Lost Hours (1952) s Jean Kent a Markem Stevensem, následovaný filmem Tread Softly (1952). K dokumentům se vrátil s Operation Malaya (1953) o malajském nouzovém stavu. V roce 1954 režíroval sci-fi film Devil Girl from Mars, který se později stal kultovním. Film vypráví o mimozemšťance z Marsu, která přilétá na Zemi hledat muže, které by odvezla na svou planetu k doplnění ubývající mužské populace. MacDonald také režíroval epizody televizního seriálu Saber of London a pracoval na mnoha dalších televizních pořadech. Natočil thriller Alias John Preston (1955), komedii Small Hotel (1957) a dobrodružný film z období anglické občanské války The Moonraker (1958). Jeho pozdější tvorba zahrnovala komedie A Lady Mislaid (1958), Petticoat Pirates (1961) a The Golden Rabbit (1962). Odkaz a styl David MacDonald byl všestranným režisérem, který se pohyboval mezi různými žánry - od thrillerů přes komedie až po válečné dokumenty. Jeho kariéra byla poznamenána několika komerčními neúspěchy, zejména filmem Christopher Columbus, po kterém se již plně nezotavil a věnoval se převážně "béčkovým" filmům a televizní tvorbě. Přesto zanechal významnou stopu v britské kinematografii, především svými válečnými dokumenty a thrillery ze 40. let. Jeho nejtrvalejším odkazem se paradoxně stal kultovní sci-fi snímek Devil Girl from Mars, který si získal oblibu v pozdějších letech.