Fiona Reid, narozená 24. července 1951 ve Whitstable v Kentu v Anglii, je uznávaná kanadská herečka britského původu. Jako dcera lékaře britské armády strávila své dětství a dospívání v Německu, Africe a Spojených státech, než se s rodinou v roce 1964 usadila v Kanadě. Její zájem o herectví se projevil během studia na Lawrence Park Collegiate v Torontu. Následně studovala divadlo na McGill University v Montrealu, kde v roce 1972 získala bakalářský titul, a pokračovala ve vzdělávání v Banff Centre for the Arts v Albertě.
Televizní průlom
Fiona Reid se proslavila v 70. letech, kdy ztvárnila roli Cathy, manželky hlavního hrdiny v populárním kanadském sitcomu King of Kensington (1975-1978). Seriál sledoval příběh Larry Kinga, majitele obchodu v multikulturní torontské čtvrti Kensington Market. Tento seriál se stal významným úspěchem jak v Kanadě, tak i v zahraničí, pravidelně přitahoval téměř 2 miliony diváků týdně. Kritička Toronto Star Antonia Zerbisias jej dokonce označila za "nejdůležitější zábavní seriál v anglicky mluvící Kanadě", protože představoval to nejlepší z Kanady domácímu i mezinárodnímu publiku. Reid účinkovala v seriálu po tři sezóny a v roce 1977 byla nominována na cenu ACTRA za nejlepší výkon v pokračující roli v televizním programu. Seriál opustila kvůli touze vrátit se k divadelnímu herectví.
Filmová kariéra
Mezi její nejvýznamnější filmové role patří účinkování ve snímcích My Big Fat Greek Wedding, One Week a The Time Traveler's Wife. Mezinárodní pozornost si získala především rolí Harriet Miller, matky Iana Millera, v úspěšné romantické komedii My Big Fat Greek Wedding (2002), kde diváci mohou pamatovat její pokus vysvětlit nové řecké rodině svůj dárek v podobě domácího bábovkového koláče. Tuto roli si zopakovala i v pokračování My Big Fat Greek Wedding 2 (2016).
V roce 2009 ztvárnila Lucille Abshire, matku Clare, v romantickém sci-fi dramatu The Time Traveler's Wife. Film sleduje příběh Henryho DeTamblea, chicagského knihovníka s paranormální genetickou poruchou, která způsobuje, že náhodně cestuje časem, a jeho snahu vybudovat romantický vztah s Clare Abshire, kterou potká, když je ještě dítě, a která se později stane jeho manželkou. V knižní předloze je postava Lucille popisována jako emocionálně odtažitá básnířka, která bojuje s těžkou depresí.
Její filmografie dále zahrnuje snímky jako Switching Channels (1988), Bogus (1996), Blood & Donuts, One Week a další. Účinkovala také v televizních filmech jako Any Mother's Son, Mark Twain and Me, In His Father's Shoes a Royally Wrapped for Christmas, kde ztvárnila královnu Raynu. Věnovala se i dabingu v animovaných seriálech jako Witch's Night Out, Noddy's Toyland Adventures, Timothy Goes to School (jako učitelka paní Jenkinsová) a Marvin the Tap-Dancing Horse.
Divadelní úspěchy
Fiona Reid se stala stálicí kanadské divadelní scény, především na festivalech Shaw a Stratford Shakespeare Festival. Ačkoli debutovala ve Stratford Festival již v roce 1977 v inscenaci All's Well That Ends Well, byla to především její desetiletá kariéra v Shaw Festival, která upevnila její pověst obratné, elegantní a všestranné divadelní herečky. Často spolupracovala s tehdejším uměleckým ředitelem festivalu Christopherem Newtonem a zazářila v řadě nezapomenutelných inscenací her Noëla Cowarda, včetně Private Lives (1983), Cavalcade (1985, 1995) a Present Laughter (1990).
Její kariéra je charakterizována rozmanitými významnými rolemi, mezi které patří Rose ve hře The Children, Amanda (The Glass Menagerie, 2010), Julie (London Road), Blanche Dubois (A Streetcar Named Desire), Lady Bracknell (The Importance of Being Earnest), Martha (Who's Afraid of Virginia Woolf), paní Lovett (Sweeney Todd), Hedda Gabler a Clare (A Delicate Balance). V roce 2016 ztvárnila královnu Alžbětu II. v inscenaci The Audience v Royal Alexandra Theatre v Torontu a v roce 2019 zahájila své účinkování v broadwayské produkci Harry Potter and the Cursed Child jako profesorka McGonagallová.
Ocenění a uznání
Fiona Reid získala svou první cenu Dora Award za nejlepší herečku v roce 1993 za ztvárnění Julie v Cowardově hře Fallen Angels v torontském St. Lawrence Centre. Druhou cenu Dora obdržela o dva roky později za práci ve hře Six Degrees of Separation. V roce 2005 získala vancouverskou cenu Jessie Award za nejlepší herečku za hlavní roli ve hře Humble Boy ve Vancouver Playhouse. Vyhrála také cenu Elizabeth Sterling Haynes Award (Sterling Award) za svůj výkon v inscenaci August: Osage County. Za svou roli v seriálu This Is Wonderland byla v roce 2005 nominována na cenu Gemini za nejlepší výkon herečky v hostující roli v dramatickém seriálu. V roce 2006 byla jmenována členkou Řádu Kanady za své služby kanadskému divadelnímu umění. V roce 2008 obdržela cenu Barbara Hamilton Award a v roce 2010 cenu za vynikající výkon od ACTRA Toronto. V roce 2015 získala Toronto Critics' Award za svůj výkon v roli Sonie ve hře Vanya, Sonia, Masha and Spike (Mirvish Productions).
V osobním životě se Fiona Reid seznámila se svým manželem McCowanem Thomasem během letního divadelního představení a vzali se v roce 1977. Mají spolu dvě děti, Aleca a Julii. Sama o své kariéře jednou poznamenala: "Měla jsem tak trochu obrácenou kariéru v tom, že jsem měla všechno štěstí na začátku. A svým způsobem jsem nikdy nevěděla, jak těžké to bylo pro některé mé kolegy, dokud jsem se nedostala do svých čtyřiceti let."