František Pokorný

František Pokorný, narozen 23. února 1933 v Okříškách u Třebíče, choreograf, režisér, tanečník, pedagog a filmový herec. František Pokorný patří mezi významné osobnosti českého tanečního a divadelního umění druhé poloviny 20. století. Po absolvování gymnázia v Jihlavě (1952) vystudoval tělesnou výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1956) a následně teorii tance na taneční katedře DAMU (1962) pod vedením profesora Jana Reimosera. Jeho profesní dráha začala jako tanečník ÚSMV (1954-1959), poté působil jako umělecký vedoucí a choreograf moderního tance Vysokoškolského uměleckého souboru Univerzity Karlovy (1961-1969). V letech 1969-1971 pracoval jako choreograf v pražském divadle Semafor, následně se stal šéfem baletu Divadla F. X. Šaldy v Liberci (1971-1993) a zároveň zastával pozici šéfa baletu Československé televize (1984-1988). Filmová kariéra Přestože František Pokorný byl primárně uznávaným choreografem a tanečníkem, ve filmové branži se objevil v několika epizodních rolích. Svou filmovou dráhu zahájil v roce 1963, kdy si zahrál sám sebe v dokumentárním filmu Miloše Formana Konkurs. V roce 1970 ztvárnil postavu režiséra Richarda Klingera v tragikomedii Jiřího Suchého Nevěsta. O čtyři roky později se objevil jako kladenský dělník v historickém snímku Antonína Kachlíka Dvacátý devátý (1974), který pojednával o nástupu Klementa Gottwalda do čela KSČ. V roce 1976 si zahrál národně socialistického ministra Josefa Davida ve válečném dramatu Otakara Vávry Osvobození Prahy. Naposledy se ve filmu představil jako tanečník v pohádce Juraje Herze Deváté srdce (1978). V roce 1980 se ještě objevil ve sci-fi dramatu Otakara Vávry Temné slunce, volné adaptaci Čapkova románu Krakatit. Filmový průmysl využil jeho choreografické vlohy jen minimálně. Pracoval jako odborný poradce při natáčení filmu Únos Moravanky (1982) a podílel se na choreografii pohádky Pohádka o Malíčkovi (1985). Kromě toho působil jako scenárista filmu Třesk (1991). Významným úspěchem v jeho kariéře byl baletní film Bludiště noci, který vytvořil ve spolupráci s režisérem Petrem Weiglem a za nějž získal prestižní ocenění Grand Prix d'Italia (1970). Choreografická a pedagogická činnost V roce 1966 zorganizoval Festival pantomimy v Litvínově, kde se jeho zásluhou poprvé sešli mladí mimové jako Bolek Polívka, Ctibor Turba, Boris Hybner a další. V 70. letech úzce spolupracoval s pantomimickou dvojicí M. Horáčka a A. Klepáče zvanou Cvoci, pro niž autorsky připravoval pantomimické inscenace. Mezi lety 1971 a 1993 vedl baletní soubor Divadla F. X. Šaldy v Liberci, kde vytvořil více než pětatřicet autorských inscenací. Byl rovněž šéfem baletu Československé televize a vyučoval na alternativní větvi DAMU. Spolupracoval s Národním divadlem (choreografie Janáčkova smyčcového kvartetu, Traviaty nebo Času člověka) i Laternou magikou, kde se jeho choreografie ke Kouzelnému cirkusu stala součástí jejího stálého repertoáru. Pokorný byl známý jako nekonvenční tvůrce, který hledal nové výrazové prostředky a nebál se propojovat balet s moderními prvky a herectvím. Jeho práce byla ceněna pro výraznou muzikálnost, dramatické cítění a originalitu. Pod jeho vedením vznikla i Experimentální taneční škola, jež vychovala celou generaci tanečníků. Byl mimořádně inspirativní osobností pro českou taneční scénu. V roce 1979 absolvoval šestitýdenní stáž v USA u legendárních tvůrců moderního tance – Marthy Graham, Alvina Aileyho a Merce Cunninghama. František Pokorný zemřel 24. května 2025 v Praze ve věku 92 let.