Arnošt Navrátil

Arnošt Navrátil, narozen 8. března 1926 v Senici na Hané, zemřel 18. listopadu 1984 v Brně, byl český divadelní a filmový herec. Ačkoliv neměl odborné herecké vzdělání, díky svému přirozenému talentu a píli se vypracoval v respektovanou osobnost brněnského divadelního herectví. Počátky kariéry Původním povoláním byl holič a krátce pracoval jako úředník na hospodářském úřadě v Olomouci. Jeho herecká dráha začala v roce 1945, kdy uspěl v konkurzu do Městského divadla v Olomouci, kde nastoupil do souboru zpěvohry. Touha po činoherectví ho však brzy přivedla do Hanáckého divadla v Přerově, kde zazářil v Molierově Lakomci. V letech 1946-1953 působil v Divadle těšínského Slezska (později Těšínské divadlo) v Českém Těšíně, kde odehrál přes šedesát velkých rolí převážně v českém repertoáru, včetně titulů jako Strakonický dudák, Hrátky s čertem nebo Kutnohorští havíři. Filmová kariéra S filmem spolupracoval Arnošt Navrátil jen výjimečně, přesto se mu podařilo vytvořit několik nezapomenutelných rolí. Jeho nejvýznamnějším filmovým počinem byla role profesora Thomase Rocha ve slavném verneovském snímku Karla Zemana Vynález zkázy (1958). V tomto vizuálně průkopnickém díle ztvárnil geniálního, ale psychicky labilního vynálezce, jehož objev může ve špatných rukou zničit svět. Film se stal jedním z nejúspěšnějších českých snímků všech dob a byl digitálně restaurován v roce 2015. Další významnou filmovou rolí Arnošta Navrátila byla postava předsedy ONV v dramatu Ladislava Helgeho Velká samota (1959), které se odehrává v jihomoravské vinařské vesnici. V roce 1962 se objevil ve sportovním dramatu Poslední etapa režiséra Miroslava Ondráčka, natočeném podle námětu spisovatele Oty Pavla, které zachycuje dramatický průběh cyklistického Závodu míru. Divadelní a televizní tvorba Přestože ve filmu účinkoval jen sporadicky, Arnošt Navrátil byl velmi aktivní v brněnské televizi, kde vytvořil řadu rolí. Hlavní těžiště jeho umělecké činnosti však spočívalo v divadle. Po angažmá v Českém Těšíně se stal členem Státního divadla v Brně, kde působil až do roku 1979, kdy ze zdravotních důvodů odešel do invalidního důchodu. I poté však na tomto jevišti příležitostně vystupoval jako host, například v inscenaci Miláček (1980). Během své dlouhé divadelní kariéry vytvořil desítky výrazných rolí a stal se jednou z nejvýraznějších osobností brněnského divadelního života. Arnošt Navrátil zemřel v Brně 18. listopadu 1984 ve věku 58 let.