Aglaia Morávková

Aglaia Morávková, narozená 10. června 1936 v Chrudimi, je bývalá česká herečka žijící ve Švédsku. Pochází z rodiny chrudimského zlatníka Ferdinanda Morávka, který byl také uznávaným učitelem tance. Jako nejstarší ze čtyř dětí vyrůstala se sourozenci Adrienou, Ferdinandem a Consuellou, která se později také stala herečkou. Vzdělání a začátky kariéry I přes svůj "nevhodný buržoazní původ" byla v polovině 50. let přijata na pražskou DAMU, kterou úspěšně absolvovala v roce 1959. Během jejího studia však její otec odmítl předat svou živnost do rukou komunistů, byl následně uvězněn a rodina se ocitla na černé listině. Po absolvování DAMU sbírala první herecké zkušenosti v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích a později ve Východočeském divadle v Pardubicích. V letech 1961-1968 byla členkou Městských divadel pražských. Filmová kariéra Aglaia Morávková debutovala ve filmu hned po ukončení DAMU v roce 1959, kdy ztvárnila svou nejznámější filmovou roli princezny Blanky v pohádce O medvědu Ondřejovi režiséra Jaroslava Macha. Tato pohádka byla součástí dvojprogramu, který byl do kin uveden pod názvem Medvěd a strašidla. Příběh vypráví o princezně, která se zamiluje do prostého myslivce Ondřeje, zatímco její otec král (v podání Jaroslava Marvana) si pro ni představuje urozeného ženicha. Ve filmu jí zdatně sekundovala Jiřina Bohdalová v roli komorné Anežky. Po svém filmovém debutu se objevila již jen ve dvou menších rolích. V roce 1960 účinkovala ve snímku Ve světě kolejí, který byl v kinech uváděn jako součást pásma spolu s dalšími krátkometrážními filmy. Její poslední filmovou rolí byla postava Olinky v psychologickém dramatu Na laně (1963) režiséra Ivo Nováka podle scénáře Jana Procházky. Film vypráví příběh citlivého mladíka přezdívaného Kočka, který bouřlivě reaguje na nepochopení rodiny i okolí a hledá svou vlastní cestu životem. Emigrace a život ve Švédsku V šedesátých letech se Aglaia Morávková provdala za scénografa Jindřicha Duška, který spolupracoval se zakladatelem Laterny Magiky, režisérem Alfrédem Radokem. V srpnu 1968, kdy Československo obsadila vojska Varšavské smlouvy, odjeli manželé Duškovi na pracovní návštěvu za Radokem do Švédska. Jindřich Dušek tam scénograficky připravoval hru Misantrop, kterou měl Radok pohostinsky režírovat v divadle Folkteatern v Göteborgu. Z této cesty se již do vlasti nevrátili a Švédsko se stalo jejich druhým domovem. Ve Švédsku Aglaia Morávková na svou hereckou kariéru již nenavázala. Absolvovala kurz ošetřovatelky dětí a až do penze pracovala jako vychovatelka v mateřské školce. Příležitostně také vyučovala češtinu pro děti emigrantů ve školách a školkách. Po sametové revoluci se poprvé podívala zpět do Československa. V dubnu 1991 ovdověla, když její manžel Jindřich Dušek zemřel ve věku 62 let. Od té doby žije Aglaia Morávková sama v Göteborgu.