Verónica Llinás

Verónica Llinás, narozená 23. září 1960 v Buenos Aires v Argentině, je uznávaná argentinská herečka, režisérka a scenáristka. Pochází z umělecké rodiny – je dcerou spisovatele Julia Llinás a malířky Marthy Peluffo, sestrou režiséra Mariana Llinás a Sebastiána Llinás. Počátky kariéry a divadelní tvorba Své herecké vzdělání získala pod vedením významných osobností argentinského divadla jako Agustín Alezzo, Ángel Elizondo a Miguel Guerberoff. V letech 1980-1985 byla stálou členkou Argentinské mimické společnosti (Compañía Argentina de Mimo) vedené Ángelem Elizondem, kde účinkovala v experimentálních představeních jako Apocalipsis, Pi=3,14 a El Intranauta. Tato zkušenost jí poskytla solidní základ pro její pozdější avantgardní tvorbu. Zlomovým momentem v její kariéře bylo založení kultovní divadelní skupiny Gambas al Ajillo (Krevety na česneku) v roce 1986, kterou vytvořila společně s Alejandrou Flechner, Maríou José Gabin a Laurou Markert. Tato ženská komediální skupina se stala ikonickou součástí argentinského undergroundového hnutí v období po vojenské diktatuře. V letech 1986 až 1994 vystupovaly s provokativními, satirickými a nekonvenčními představeními v legendárních místech jako Centro Parakultural, Teatro Empire a diskotéka Cemento. Jejich tvorba byla charakteristická transgresivním humorem, který zpochybňoval společenské konvence a tabu. Gambas al Ajillo se zapsaly do historie argentinského divadla jako průkopnice ženského humoru, kde ženy nebyly objektem, ale tvůrkyněmi komediálního obsahu. Filmová kariéra Verónica Llinás se postupně prosadila i ve filmovém průmyslu. Její filmový debut se datuje do roku 1982 ve snímku Angelis Pubis. Během své dlouhé kariéry se objevila v řadě významných argentinských filmů. Mezi její nejznámější patří Rapado (1996), Pájaros volando (2010) a Cerro Bayo (2010), kde ztvárnila postavu Mercedes v příběhu odehrávajícím se v malém městečku poblíž horského střediska v Argentině. Významným milníkem v její filmové kariéře byl snímek La mujer de los perros (Dog Lady) z roku 2015, který nejen hrála v hlavní roli, ale také spolurežírovala a spolunapsala s Laurou Citarellou. V tomto oceňovaném filmu ztvárnila ženu žijící v dobrovolné izolaci se smečkou psů na okraji Buenos Aires. Film byl natáčen po dobu tří let a využíval Llinásiny vlastní psy. Dílo bylo uvedeno na prestižních filmových festivalech včetně Rotterdamského mezinárodního filmového festivalu. V roce 2019 zazářila ve filmu Heroic Losers (La odisea de los giles), kde ztvárnila postavu Lidie Perlassi po boku Ricarda Darína. Tento úspěšný film, zasazený do období argentinské ekonomické krize v roce 2001, vypráví příběh skupiny sousedů z malého města, kteří se rozhodnou získat zpět své peníze ukradené zkorumpovaným právníkem a bankovním manažerem. Film získal široké uznání kritiky i diváků a stal se jedním z nejúspěšnějších argentinských filmů roku. V roce 2022 se objevila ve filmu Trenque Lauquen režisérky Laury Citarelly, kde ztvárnila postavu Rominy. Tento mysteriózní film, rozdělený do dvou částí, vypráví příběh o pátrání po zmizelé ženě a byl oceněn na 79. ročníku Benátského filmového festivalu. Televizní tvorba Verónica Llinás se prosadila i v televizním světě. Její televizní debut přišel v roce 1991 v pořadu Gasalla 91. Později se stala součástí televizní skupiny kolem Antonia Gasally, kde mohla naplno rozvinout svůj komediální talent. Významným krokem v její kariéře bylo účinkování v populárním seriálu Gasoleros, kde ztvárnila postavu přezdívanou "la Chula", což jí přineslo nominaci na cenu Martín Fierro. Mezi její další významné televizní role patří účinkování v seriálech jako Viudas e hijos del Rock & Roll (2014-2015), Psiconautas (2016) a Educando a Nina (2016). Za svůj výkon v seriálu Historia de un Clan získala prestižní cenu Martín Fierro Air Award pro nejlepší herečku ve vedlejší roli. Současná tvorba a režijní práce V posledních letech Verónica Llinás rozšířila svou uměleckou činnost o režii. Kromě spolurežie filmu La mujer de los perros se věnuje i divadelní režii. V roce 2023 režírovala a hrála v představení Antígona en el baño společně s Estebanem Lamothem a Héctorem Díazem. V roce 2025 se vrátila na divadelní scénu jako protagonistka hry Una navidad de mierda (Zkurvené Vánoce) v Teatro Premier v Buenos Aires. Verónica Llinás je respektovanou osobností argentinské kulturní scény, která během své více než čtyřicetileté kariéry prokázala mimořádnou všestrannost a schopnost pohybovat se mezi různými žánry a médii. Její tvorba je charakteristická odvahou překračovat hranice konvencí, silným sociálním podtextem a osobitým humorem. Jako herečka, režisérka a scenáristka významně přispěla k rozvoji argentinského divadla, filmu a televize.