50%
Diagnosa X
- Drama
Alena Kohoutová, narozena v Československu, dcera herecké dvojice Járy Kohouta a Mimi (Boženy) Grünwaldové (Kohoutové), česká herečka a spolupracovnice rozhlasového vysílání.
Filmová kariéra
Alena Kohoutová se ve filmovém světě objevila pouze jednou, a to jako dětská herečka ve filmu Diagnosa X z roku 1934. Tento český melodramatický snímek režíroval Leo Marten a v hlavní roli se představila Adina Mandlová. Alena Kohoutová zde ztvárnila postavu Věrušky, dcerky hlavních protagonistů. Natáčení provázela zajímavá příhoda - malé Alence před začátkem filmování vypadly dva přední zuby. Její otec Jára Kohout, který se občas živil i zubařskou profesí, jí vyrobil náhradní zuby z vosku. Aby zuby během natáčení neroztály, byly uloženy ve skleničce s ledem a Alenka si je nasazovala vždy v momentě, kdy na ni byla namířena kamera.
Emigrace a život v zahraničí
V roce 1948 celá rodina Kohoutových emigrovala z Československa. Nejprve se usadili v Paříži a Mnichově, kde Alena začala spolupracovat se svým otcem v rozhlasovém vysílání. Jára Kohout získal zaměstnání u francouzského rádia, kde vysílal dvakrát týdně do Prahy, a Alena mu dělala partnerku, protože nikoho jiného neměl. Později se rodina přestěhovala do USA, kde Alena Kohoutová dlouhodobě spolupracovala s rádiem Svobodná Evropa. Její otec se stal jedním ze zakladatelů Světového kongresu Československé společnosti pro vědy a umění, který založil kolem roku 1960 společně s doktorem Steinbachem a Ferdinandem Peroutkou v New Yorku.
Osobní život
Po svatbě Alena Kohoutová-Kanka ukončila pravidelnou spolupráci s otcem v rozhlasovém vysílání. Zatímco její otec Jára Kohout nadále cestoval po světě a vystupoval pro české a slovenské krajany v různých zemích včetně Austrálie, USA a evropských států, Alena se věnovala rodinnému životu. Má tři děti. V roce 2020 se zúčastnila Světového setkání krajanů v České republice, kde v rozhovoru vzpomínala na začátky emigrace a působení v exilu.
Odkaz
Ačkoliv Alena Kohoutová neměla rozsáhlou filmovou kariéru, její jediná role ve filmu Diagnosa X zůstává zajímavým příkladem dětského herectví v rané éře československé kinematografie. Významnější je však její přínos v oblasti exilového rozhlasového vysílání, kde společně s otcem Járou Kohoutem pomáhala udržovat kontakt s posluchači v komunistickém Československu a šířit informace, které by jinak byly cenzurovány. Její životní příběh je také svědectvím o osudech české emigrace po roce 1948 a o kulturním životě československé diaspory v zahraničí.
