Roy Mitchell Kinnear se narodil 8. ledna 1934 ve Wiganu v Lancashire jako herec a komik. Byl synem Annie (rozené Durie, dříve Smith) a Roye Kinneara, jeho rodiče byli skotského původu z Edinburghu. Vzdělával se na George Heriot's School v Edinburghu a ve věku 17 let se zapsal na Royal Academy of Dramatic Art (RADA).
Divadelní začátky a televizní průlom
Kinnearova herecká kariéra začala v roce 1955, kdy hrál Alberta v The Young in Heart v repertoárovém divadle v Newquay. V roce 1959 se připojil k Joan Littlewood's Theatre Workshop v Theatre Royal Stratford East, kde vystupoval jak v divadelní hře z roku 1960, tak ve filmové adaptaci Sparrows Can't Sing z roku 1963. Kinnearův televizní debut proběhl v dětském seriálu STV Mr. Fixit v roce 1959, ale národní pozornost získal jako účastník televizního pořadu That Was the Week That Was. Kinnear se poprvé proslavil v britské televizi jako pravidelný člen průlomového týdenního satirického seriálu That Was the Week That Was na začátku 60. let.
Spolupráce s Richardem Lesterem
Roy Kinnear byl známý především rolí Algerona ve filmu The Beatles Help! (1965), Clappera ve filmu How I Won the War (1967), pana Salta ve filmu Willy Wonka & the Chocolate Factory (1971) a Plancheta v The Three Musketeers (1973) a jeho dvou pokračováních. Ve filmu Help! z roku 1965, britské muzikálové komedii režírované Richardem Lesterem s The Beatles v hlavních rolích, se objevil po boku Leo McKerna, Eleanor Bron, Victora Spinettiho a Patricka Cargilla. V tomto filmu hrál Algerona, asistenta šíleného vědce Foota (Victor Spinetti), který se snaží pomoci The Beatles odstranit prsten z Ringova prstu.
Ikonická role v Willy Wonka & the Chocolate Factory
Roy Kinnear hrál otce rozmazlené bohaté dívky Verucy Salt ve filmu Willy Wonka & the Chocolate Factory (1971), adaptaci dětského románu Charlieho a továrny na čokoládu od Roalda Dahla. V této roli ztvárnil pana Salta, který se snaží koupit zlatou husu pro svou dceru a často reaguje skepticky na Wonkovy vynálezy. Děti určitého věku si ho nejlépe pamatují právě z filmu Willy Wonka and the Chocolate Factory (1971) jako pana Salta, pompézního, shovívavého otce rozmazlené Verucy Salt.
Trilogie Tří mušketýrů
Kinnear hrál Plancheta v The Three Musketeers (1973) a reprízoval tuto roli v pokračováních z let 1974 a 1989. V The Three Musketeers z roku 1973 režiséra Richarda Lestera hrál sluhu D'Artagnana (Michael York). Charakteristickou rolí byla postava Plancheta ve filmech o mušketýrech, role, která tragicky vedla k jeho smrti při jezdecké nehodě během natáčení The Return of the Musketeers (1989).
Televizní kariéra
V televizi Roy Kinnear hrál v The Dick Emery Show (1979–1981), Man About the House (1974–1975), George and Mildred (1976–1979) a Cowboys (1980–1981). Kinnear se později objevil v mnoha filmech a televizních pořadech, včetně Help!, Till Death Us Do Part, Doctor at Large, Man About the House, George and Mildred, The Dick Emery Show (jako Gaylorův dlouho trpící otec) a čtyřech epizodách The Avengers. Hrál hlavní roli v Cowboys, sitcomu o stavbařích.
Další filmové role a hlasová práce
Jeho nejznámější filmy jsou ty, které natočil s režisérem a blízkým přítelem Richardem Lesterem: Help!, A Funny Thing Happened On the Way to the Forum, How I Won the War, The Bed Sitting Room, Juggernaut a série Mušketýrů ze 70. a 80. let. Daboval Pipkina ve filmu Watership Down z roku 1978 a hlasoval Texas Pete's henchman Bulk v SuperTed. Jeho nekomedie role zahrnují The Hill (1965), tvrdý vojenský vězeňský drama režiséra Sidneyho Lumeta s Seanem Connerym, a Hammer horror snímek Taste the Blood of Dracula (1969).
Tragická smrt
19. září 1988 Roy Kinnear spadl z koně při natáčení The Return of the Musketeers v Toledu ve Španělsku, utrpěl zlomenou pánev a vnitřní krvácení. Následující den zemřel ve věku 54 let v nemocnici Ruber International Hospital v Madridu na infarkt způsobený zraněními. Před nehodou Kinnear neustále protestoval proti jízdě na koni, protože s tím neměl zkušenosti. Také požádal o kaskadéra, protože měl vážné obavy o bezpečnost. Kinnear byl pohřben na hřbitově East Sheen Cemetery v Londýně. Po jeho smrti jeho rodina zažalovala produkční společnost filmu a režiséra Richarda Lestera a v roce 1991 obdržela vyrovnání ve výši 650 000 liber.