Dong-jun Lee

Lee Dong-jun (이동준, narozen 5. února 1967) je jihokorejský hudební skladatel, který se proslavil především svou prací na filmových soundtracích. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších skladatelů filmové hudby v korejském filmovém průmyslu a patří mezi skladatele první generace, kteří výrazně přispěli ke zvýšení kvality původní korejské filmové hudby. Počátky kariéry a průlom Lee Dong-jun absolvoval v roce 1990 obor aplikované hudby na Seoul Institute of the Arts. Jeho filmový hudební debut přišel již během studií v roce 1989 ve filmu Trafficker, který se zabýval obchodem s lidmi. Po dokončení vojenské služby komponoval hudbu pro filmy jako Contract Couple a Gumiho (1994), následovaly Marriage Story 2 a Rose of Sharon (1995), které však nebyly komerčně úspěšné. Skutečný průlom v jeho kariéře přišel s filmem Gingko Bed (1996), kde původně režisér Kang Je-gyu plánoval svěřit hudbu americkému skladateli. Když však slyšel Leeovu zkušební skladbu, byl natolik ohromen, že mu svěřil celý soundtrack. Tato spolupráce odstartovala jeho úspěšnou kariéru filmového skladatele. Významná díla a styl Lee Dong-jun je známý svým jedinečným stylem, který kombinuje hollywoodský orchestrální přístup s korejskými hudebními prvky. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří hudba k filmům Tae Guk Gi: The Brotherhood of War (2004), kde vytvořil působivý soundtrack s 25 skladbami včetně sólových klavírních a komorních aranžmá hlavního tématu. Jeho "podmanivé" hlavní téma bylo kritiky přirovnáváno k hudbě skladatelů jako Ennio Morricone a John Williams. Dalšími významnými filmy v jeho kariéře jsou Shiri (1999), první jihokorejský velkorozpočtový blockbuster, pro který nahrál hudbu se 70členným orchestrem, Save the Green Planet! (2003), 2009: Lost Memories (2002) a Miracle in Cell No. 7 (2013), který se stal jedním z nejúspěšnějších korejských filmů všech dob s více než 12 miliony diváků. Ocenění a přínos korejské kinematografii Za svou práci získal Lee Dong-jun řadu ocenění, včetně ceny Grand Bell Award a Blue Dragon Film Festival Music Award za film Green Fish. Jeho přínos korejské filmové hudbě je nesmírný - před jeho působením byl jediným uznávaným filmovým hudebníkem v korejském filmovém průmyslu zpěvák Kim Soo-cheol, který se zaměřoval především na tradiční korejskou hudbu. Lee Dong-jun si naproti tomu vybudoval jméno jako čistokrevný filmový hudebník, který dokáže mistrně kombinovat západní i korejské hudební prvky. V případě filmu Exorcism se jeho soundtrack stal dokonce populárnějším než samotný film a dodnes je považován za mistrovské dílo mezi sběrateli filmové hudby. Mezinárodní uznání a další projekty Kromě filmové hudby složil Lee Dong-jun v roce 2014 oficiální hymnu Asijské fotbalové konfederace (AFC), která se od roku 2015 používá jako vstupní píseň hráčů při zápasech AFC. Jeho práce zahrnuje také hudbu pro televizní dramata, včetně seriálů Widow a Iris. V roce 2023 složil hudbu k filmu Road to Boston, čímž potvrdil svou pozici jednoho z nejvýznamnějších skladatelů filmové hudby v Jižní Koreji. Lee Dong-jun je respektován pro svou schopnost vytvářet emocionálně působivé skladby, které dokonale doplňují vizuální stránku filmů a pomáhají vyprávět jejich příběhy.