Michal Bočan

Hynek Bočan, narozen 29. dubna 1938 v Praze, český filmový a televizní režisér a scenárista. Patří k významným osobnostem české kinematografie, který během své dlouhé kariéry vytvořil desítky ceněných filmů a seriálů různých žánrů. Bočanova cesta k filmu začala již v dětství, kdy se v roce 1953 objevil jako dětský herec ve filmu Jiřího Sequense Olověný chléb. Tato zkušenost ho přivedla k filmovému světu. V letech 1956-1961 vystudoval režii na pražské FAMU pod vedením profesora Miroslava Hubáčka, kde patřil do komunity tvůrců československé nové vlny spolu s osobnostmi jako Evald Schorm, Pavel Juráček či Věra Chytilová. Absolvoval krátkým hraným filmem Nenávist podle povídky Jana Drdy, který byl později zařazen do povídkového filmu Hlídač dynamitu. Po škole působil jako asistent režie u významných režisérů jako Jiří Weiss, Karel Kachyňa a Jindřich Polák. Počátky tvorby a úspěchy Svůj první celovečerní film Nikdo se nebude smát natočil v roce 1965 podle předlohy Milana Kundery. Za tuto tragikomedii o střetu vědce s grafomanem získal Velkou cenu města Mannheimu na Filmovém týdnu a cenu mladé kritiky na Západoněmeckých dnech krátkého filmu v Oberhausenu. Následovala adaptace románu Vladimíra Párala Soukromá vichřice (1967) a historický snímek Čest a sláva (1968), za který obdržel prestižní Passinettiho cenu italské filmové kritiky na festivalu v Benátkách. Film se odehrává na konci třicetileté války, ale obsahoval jasné nadčasové reminiscence, kvůli nimž byl za normalizace uložen do trezoru. V roce 1969 natočil také seriál Záhada hlavolamu podle Jaroslava Foglara, který si získal obrovskou popularitu. Období normalizace Po roce 1969 následovalo pro Bočana těžké období. Jeho film Pasťák, natočený na přelomu let 1969-1970, nemohl být uveden do kin a stal se trezorových filmem dokončeným až v roce 1989. Přestože zůstal zaměstnancem Filmového studia Barrandov, pět let nedostal práci ani jako režisér, ani jako scenárista. V tomto období se s manželkou živili výrobou hadrových panenek. Do filmové tvorby se vrátil až v roce 1975 kriminální komedií Muž z Londýna. Během normalizace se věnoval především apolitickým filmům, nikdy nevstoupil do komunistické strany. Nejznámější díla K Bočanovým nejpopulárnějším dílům patří bezesporu pohádka S čerty nejsou žerty (1984), natočená podle pohádky Boženy Němcové Čertův švagr. Tato pohádka se stala kultovní a dodnes patří k nejoblíbenějším českým pohádkám. Mezi další významné filmy patří Parta hic (1976), Pytláci (1981) nebo Smích se lepí na paty (1986). V televizní tvorbě vynikl seriály Slavné historky zbojnické (1985), Druhý dech (1988) a zejména porevoluční tvorbou. Porevoluční tvorba Po sametové revoluci natočil Bočan několik významných seriálů, které se zapsaly do historie české televizní tvorby. Patří mezi ně Přítelkyně z domu smutku (1992) podle Evy Kantůrkové, O zvířatech a lidech (1994), Hotel Herbich (1999) nebo Nemocnice na kraji města po dvaceti letech (2003). Mimořádný divácký ohlas zaznamenal seriál Zdivočelá země (1997, 2001, 2008, 2012), který vytvořil společně se scenáristou Jiřím Stránským. Prostřednictvím fiktivního příběhu v něm mapovali československé dějiny druhé poloviny 20. století. Za všechny čtyři řady tohoto seriálu obdržel Bočan v roce 2013 Cenu Josefa Škvoreckého. Za svou celoživotní tvorbu byl Hynek Bočan oceněn řadou prestižních cen, včetně Zlaté rafičky za celoživotní přínos na Mezinárodním filmovém festivalu pro děti a mládež JUNIORFEST 2012 a čestného Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii v roce 2021. Hynek Bočan patří k režisérům, kteří dokázali pracovat v různých žánrech a vytvořit díla, jež oslovují diváky napříč generacemi.