Ronit Elkabetz

Ronit Elkabetz, 27. listopadu 1964, Beerševa, Izrael – 19. dubna 2016, herečka, scenáristka a režisérka. Původ a dětství Ronit Elkabetz se narodila v Beerševě do náboženské židovské rodiny marockého původu, která emigrovala do Izraele z města Essaouira v roce 1962. Byla nejstarší ze čtyř dětí, měla tři mladší bratry. Rodina se později přestěhovala do Kirjat Jam, předměstí Haify, kde její matka pracovala jako kadeřnice a otec na místní poště. V domácnosti se mluvilo francouzsky a marockou arabštinou, ačkoli její otec trval na používání hebrejštiny. Herecká kariéra Přestože nikdy nestudovala herectví, stala se Ronit Elkabetz jednou z nejvýznamnějších izraelských hereček. Její filmový debut přišel v roce 1990, kdy ve věku 26 let získala hlavní roli ve filmu The Appointed (Hameyu'ad) režiséra Daniela Wachsmanna. V roce 1994 zazářila ve filmu Sh'Chur, za který získala svou první cenu Izraelské filmové akademie Ophir. Následně napsala s partnerem Haimem Buzaglem scénář k filmu Scar (1995), ve kterém také hrála a pro který se naučila francouzsky. Mezinárodní průlom V roce 1997 se přestěhovala do Paříže, aby studovala v divadelním souboru Théâtre du Soleil pod vedením Ariane Mnouchkine. Během tohoto období se živila jako servírka. Její mezinárodní herecká kariéra se rozběhla v roce 2001, kdy zazářila ve francouzském filmu Origine controlee. Téhož roku získala druhou cenu Ophir za roli Judith, izraelské rozvedené ženy, která chodí s gruzínským židovským mužem v oceňovaném izraelském filmu Late Marriage (Hatuna Meuheret) režiséra Dovera Kosashviliho. Významné filmové role Elkabetz vynikala v rolích silných, komplexních žen. Mezi její nejvýznamnější herecké výkony patří role prostitutky Ruthie ve filmu Or (My Treasure) (2004) režisérky Keren Yedaya, který získal Zlatou kameru v Cannes. V roce 2007 ztvárnila nezapomenutelnou roli Diny, majitelky restaurace, ve filmu The Band's Visit (Bikur Ha-Tizmoret) režiséra Erana Kolirina. Tento film získal osm cen Ophir a mezinárodní uznání. Kritici popsali její výkon jako "úžasný... laskavé osamělé srdce, které odmítá uvadnout ve svém pouštním městě". V roce 2009 se objevila po boku Catherine Deneuve ve francouzském filmu La Fille du Rer (The Girl on the Train) režiséra Andrého Téchiného. Režisérská kariéra Elkabetz se prosadila i jako režisérka. Se svým mladším bratrem Shlomim vytvořila autobiografickou trilogii o nešťastném manželství, inspirovanou manželstvím jejich rodičů. První film To Take a Wife (Ve'Lakhta Lehe Isha) z roku 2004 byl jejím režisérským debutem a získal mezinárodní uznání. Následoval snímek Seven Days (Shiva) z roku 2008 a trilogii uzavřel film Gett: The Trial of Viviane Amsalem z roku 2014. Tento poslední film byl vybrán do sekce Quinzaine des Réalisateurs na festivalu v Cannes, získal cenu Ophir za nejlepší film a byl izraelským kandidátem na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Byl také nominován na Zlatý glóbus. Ocenění a odkaz Během své kariéry získala Elkabetz tři ceny Ophir a celkem sedm nominací. V roce 2010 obdržela cenu France Culture na filmovém festivalu v Cannes, ocenění udělované filmařům za kvalitní práci a společenskou angažovanost. V roce 2015 předsedala porotě Týdne kritiky na festivalu v Cannes. Izraelský filmový kritik Uri Klein o ní napsal: "Diváci mohou Ronit Elkabetz obdivovat nebo se od ní odtahovat, nebo ji obdivovat a odtahovat se zároveň. Ignorovat ji není možné." Ronit Elkabetz zemřela 19. dubna 2016 ve věku 51 let po soukromém boji s rakovinou. Zanechala po sobě manžela, architekta Avnera Yashera, a tříletá dvojčata. Její poslední film jako režisérky, Gett: The Trial of Viviane Amsalem, je považován za její mistrovské dílo a silnou výpověď o postavení žen v izraelské společnosti.