Vasili Kojucharov (známý také jako Vasco Vassil Tomov Kojucharov), narozen v roce 1937 v Sofii, Bulharsko, byl významný hudební skladatel, dirigent a pedagog, který se proslavil především svou filmovou hudbou.
Kojucharov absolvoval s vyznamenáním Bulharskou státní konzervatoř v oboru dirigování a kompozice. V letech 1961 až 1963 studoval kompozici u slavného sovětského skladatele Arama Chačaturjana v Moskvě, načež se přestěhoval do Itálie. Zde začal spolupracovat s legendárním italským skladatelem Ninem Rotou, pro kterého pracoval jako asistent a příležitostný orchestrátor při tvorbě hudby pro filmy Federica Felliniho. Tato spolupráce významně ovlivnila jeho další kariéru a nasměrovala ho k filmové hudbě.
Filmová tvorba
Kojucharov se postupně vypracoval na uznávaného filmového skladatele, který se specializoval především na italské žánrové filmy. Mezi jeho nejznámější díla patří hudba k filmu The Big Blackout (1966, italsky Perry Grant, agente di ferro), akčnímu thrilleru o tajném agentovi, který pátrá po padělatelích peněz. Významná byla také jeho práce na válečném filmu Churchill's Leopards (1970, italsky I leopardi di Churchill), který vypráví příběh britských komandos, kteří mají za úkol vyhodit do povětří přehradu v okupované Francii během druhé světové války. Z jeho pozdější tvorby stojí za zmínku kriminální thriller Killer's Gold (1979, italsky Il braccio violento della mala), kde složil hudbu pod jménem Vassili Kojucharov.
Kojucharov se významně prosadil také v žánru spaghetti westernů, kde často spolupracoval se skladatelem Elsiem Mancusem pod uměleckým jménem "Vasco & Mancuso". Společně vytvořili hudbu k několika westernům, včetně Django il bastardo (1969, anglicky The Stranger's Gundown). Jeho hudební styl v těchto filmech byl charakteristický použitím sólové trubky, výrazných smyčců a perkusí, často doplněných o cembalo, které dodávalo jeho skladbám elegantní zvuk. Odborníci přirovnávají jeho hudební rukopis ke stylu skladatelů jako Francesco De Masi nebo Nico Fidenco.
Další hudební aktivity
Kromě filmové hudby se Kojucharov věnoval i komponování baletů, komorních skladeb a orchestrálních suit. V 80. letech založil v Římě orchestr "Sinfonica S. Carlino alle Quattro Fontane", se kterým odehrál stovky koncertů po celé Itálii. Působil také jako hudební pedagog a za svou práci získal několik prestižních ocenění, včetně titulů "Accademico Tiberino", "Cavaliere di Malta" a "Accademico Benemerito" od Accademia Franco Ferrara.
Hudební odkaz
Vasili Kojucharov vytvořil hudbu k desítkám filmů různých žánrů, od westernů přes válečné filmy až po horory. V roce 1973 vydal také dvě alba produkční hudby pro italskou společnost Picci Records - Ritmi e suoni a Interspaziale, která obsahovala kolekci popových, jazzových a klasických skladeb určených pro použití v televizi, filmu a rozhlasových programech.
Přestože Kojucharov zemřel někdy v prvních desetiletích 21. století (přesné datum není veřejně známo), jeho hudební odkaz žije dál díky remasterovaným vydáním jeho filmových soundtracků, které v posledních letech vydává italská společnost BEAT Records. Tyto nahrávky umožňují novým generacím objevit tvorbu tohoto talentovaného, ale často přehlíženého skladatele, který významně přispěl k rozvoji italské filmové hudby druhé poloviny 20. století.