Martins Kleins

Martins Kleins se narodil 17. prosince 1938 a zemřel 15. června 2014. Byl lotyšský kameraman a výtvarník, který se stal jednou z nejvýznamnějších postav lotyšské kinematografie během sovětského období. Filmová kariéra a klíčová díla Před studiem na Kinematografickém institutu VGIK od roku 1958 Kleins pracoval v Rižském filmovém studiu jako asistent kombinovaného operátora. Martins Kleins byl kameraman a výtvarník, známý především díky filmům Melna veza spiles (1976), Naves ena (1972) a Vella kalpi (1970). Tyto tři snímky představují vrchol jeho kariéry a patří mezi nejdůležitější díla lotyšské kinematografie. Film Melna veza spiles z roku 1976, režírovaný Aleksandrsem Leimanisem, se odehrává v Kuronsku v 17. století a vypráví o mocenském boji mezi kurlandským vévodou, polským králem a německými barony o moc nad lotyšským lidem. Naves ena z roku 1972, režírovaný Gunārsem Piesisem, sleduje skupinu mužů rybaříčících v ledovém jezeře Peipus v Estonsku, kteří se ocitnou v pasti, když se led odlomí a odnese je s sebou. Vella kalpi z roku 1970, režírovaný Aleksandrsem Leimanisem, je akční komedie o třech mladých mužích bojujících proti předání města Rigy švédským a polským nepřátelům. Profesionální přístup a technické inovace Kleins byl známý tím, že pro každou práci našel klíč k vizuálnímu stylu a hře světla, vytvářel jednotný celkový obraz s grafickými a malířskými kvalitami. Mistrovi byla vlastní výrazná režijní myšl - pohyb záběru, rytmus, koloristika a exprese byly cíleně podřízeny odhalení filmové dramaturgie. Nikdy se nebál natáčení obzvláště složitých záběrů. Důvtipné technologické řešení často pomohlo splnit zdánlivě nemožné úkoly. Uznání a odkaz Na kontě Martina Kleinse je 21 uměleckých filmů - všechny se staly základními hodnotami lotyšské kultury. Profesionální práce Martina Oskara Kleinse byla vysoko oceněna na mezinárodních filmových festivalech, v soutěžích Národní filmové ceny Lielais Kristaps, stejně jako Řádem tří hvězd a doživotní stipendium Státního fondu kulturního kapitálu za vynikající přínos lotyšské kultuře. Byl jediným kameramanem, jehož filmy Purva bridējs (1966) a Nāves ēnā (1971) byly společností uznány za nejvyšší vrcholy lotyšského kina a zařazeny do prestižního seznamu Lotyšského kulturního kánonu mezi 12 nejlepších lotyšských filmových děl všech dob.