Zoltán Kerényi

Zoltán Kerényi se narodil 21. června 1909 v Budapešti a zemřel 11. května 1971 tamtéž. Byl maďarským filmovým střihačem, který se stal jednou z nejvýznamnějších postav maďarské kinematografie první poloviny 20. století. Hudební vzdělání a začátky v kinematografii Kerényi absolvoval Hudební akademii v oboru trubka a bicí nástroje a následně pracoval jako člen orchestru v Opeře. Nějaký čas pracoval ve dne jako dozorce ve filmové továrně a večer hrál v Opeře, než se plně přesunul k filmu. Před válkou také vedl vlastní jazzový orchestr. V roce 1935 vedl hudební oddělení Celostátního svazu maďarských univerzitních a vysokoškolských studentů (MEFHOSZ). Filmová kariéra jako střihač Kerényi byl jedním z nejoblíbenějších a nejvíce zaměstnávaných střihačů jak před rokem 1945, tak i po něm. Během své dlouhé kariéry se podílel na střihu mnoha významných maďarských filmů. Pracoval jako střihač na filmu A kőszívű ember fiai (Sons of the Stone-Hearted Man) z roku 1965, který se stal druhým nejsledovanějším dílem maďarské kinematografie s 9,38 miliony diváků. Režijní činnost Ve čtyřicátých letech působil také jako asistent režie a v roce 1944 režíroval epizodu Örök melódiák ve filmu Szerelmes szívek a v roce 1947 film Könnyű múzsa. Film Könnyű múzsa z roku 1947 režíroval Zoltán Kerényi, přičemž den před premiérou byl film zabaven AVH a nařízeno bylo spálení všech kopií. Na filmu Szerelmes szívek z roku 1944 spolupracoval jako jeden z režisérů společně s Istvénem Baloghem, Dezsőem Ákosem Hamzou a dalšími. Osobní život a ocenění V roce 1964 obdržel Kerényi prestižní Balázs Béla-díj. V roce 1953 se seznámil ve filmové továrně se svou pozdější manželkou Gabriellou Sulczer, rozhlasovou hudební režisérkou, kterou si vzal v roce 1954. Pod vlivem manžela se také stala střihačkou. Měli dva syny - Gábora (1955) a Mihálye (1957). V roce 1947 byl spoluvlastníkem společnosti Független Film Kft., která patřila do zájmové sféry Strany nezávislých malorolníků.