Jiří Štuchal

Jiří Štuchal, narozen 20. listopadu 1912 v Brně, zemřel 2. března 1979 v Praze, byl český herec, kabaretní a cirkusový umělec, estrádní konferenciér, spisovatel, lidový bavič a dlouholetý rozhlasový moderátor a redaktor. Jiří Štuchal odmaturoval v roce 1930 na brněnské reálce a následně nastoupil jako úředník u Zemské banky, kde pracoval v letech 1931-1942. Svůj sen si splnil v roce 1944, kdy nastoupil jako profesionál do brněnského rozhlasu. Zde působil nejprve jako zpravodaj a v letech 1945-1954 jako referent a konferenciér komediálních a zábavných pořadů. Již ve svých devatenácti letech však účinkoval v brněnském kabaretu, kde se poprvé uplatnil také jako textař. Své textařské umění později zúročil při spolupráci s dirigentem Gustavem Bromem. Od konce 30. let se postupně prosadil jako estrádní i rozhlasový komik, autor a interpret řady představení a pořadů. Rozhlasová kariéra V roce 1954 odešel do pražského rozhlasu, kde byl v pracovním poměru až do roku 1972, přičemž v letech 1955-1960 působil mimo rozhlas ve svobodném povolání. V rozhlase proslul jako autor, uvaděč, moderátor a konferenciér rozličných satirických, zábavných i kabaretních čtvrthodinek a pořadů. V pražském rozhlase působil jako autor a konferenciér zábavných pořadů, tzv. patnáctiminutovek. Vzhledem k tomu, že se v tomto žánru velice osvědčil, svěřoval mu Český rozhlas moderování tak důležitých zábavných pořadů, jakými byly například rozhlasové "Silvestry". Tato vysílání Štuchalovi přinesla obrovskou popularitu. Mezi posluchači byl mimořádně úspěšný jeho publicistický, informativní a také zábavný pořad "Šťastnou cestu" pro motoristy, který moderoval od roku 1962. Byl autorem mnoha set anekdot, humorných scének a skečů, skvělým vypravěčem historek ze života a oblíbeným moderátorem silvestrovských pořadů. Zejména na konci padesátých a na počátku šedesátých let 20. století byl považován za jednoho z posluchačsky nejoblíbenějších rozhlasových autorů a moderátorů. Velice populární byl jeho pravidelný rozhlasový pořad Šťastnou cestu. Filmová kariéra Film byl k Jiřímu Štuchalovi skoupý, a tak se objevoval pouze v epizodních rolích. Po příchodu do Prahy se několikrát objevil i v dlouhometrážních hraných filmech. Sehrál muže v publiku (společně s Janem Werichem a Vladimírem Dvořákem) v Klosově a Kadárově hudební komedii Hudba z Marsu (1955), kapitána Slavoje v Sísově komedii Ledoví muži (1960) s Rudolfem Hrušínským a Jiřím Lírem v titulních úlohách, zájemce o byt Cimandla v Brynychově komedii Každá koruna dobrá (1961), ministerského úředníka v satirické komedii Einstein kontra Babinský (1963) Zdeňka Podskalského. Hranou tvorbu ukončil jako funkcionář fotbalové komise (spolu s Vladimírem Menšíkem, Bohuslavem Kupšovským a Karlem Pavlíkem) v komedii Ženy v ofsajdu (1971) Bořivoje Zemana. Jako imitátor komika Vlasty Buriana a komentátor se uvedl (s Milošem Patočkou) ve střihovém filmu s dotáčkami Král komiků (1963). Estrádní a další umělecká činnost Jako moderátor uváděl řadu zájezdových estrádních pořadů, přičemž uplatňoval také svůj nepřehlédnutelný komediální talent. V oblasti estrád neměl konkurenci, byl naprostou hvězdou. Největší popularitu mu přineslo účinkování na tzv. estrádách. Zájezdy tehdy populárních herců uváděl jako konferenciér a zároveň uplatnil své imitační schopnosti, zejména proslul se svým napodobováním Vlasty Buriana. A také jeho podání různých vtipů je do dneška originální. Velmi rád také vystupoval jakožto cirkusový klaun. V roce 1950 vyhrál na festivalu artistů soutěž konferenciérů. Jako spisovatel je autorem desítek anekdot, humoristických příběhů a vtipných satir, jež vydával knižně i časopisecky. V roce 1947 vydal svou první knížku s názvem "Řečí šestapadesát". V závěrečné etapě svého uměleckého působení patřil mezi nejpopulárnější české komiky. Vrchol jeho kariéry přitom nesporně spadal do 2. poloviny 60. let.