Alan Jones

Allan Jones, narozen 14. října 1907 v Old Forge v Pensylvánii, zemřel 27. června 1992, byl americký herec a operní tenor, který se proslavil především ve filmových muzikálech 30. a 40. let 20. století. Původ a vzdělání Allan Jones, vlastním jménem Theodore Allen Jones, pocházel z hornické rodiny velšského původu. Jeho otec i dědeček byli uhelní horníci a také talentovaní zpěváci. Mladý Allan pracoval v dolech až do roku 1926, kdy získal stipendium na Syracuse University. Místo toho se však rozhodl studovat zpěv na New York University pod vedením Clauda Warforda. Později pokračoval ve studiu u Felixe Lerouxe v Paříži a Sira Henryho Wooda v Londýně. Klasicky školený v operním zpěvu, Jones začal svou kariéru na Broadwayi a v operetách, kde debutoval v roce 1931 v inscenaci Boccacio. Následně vystupoval v broadwayských produkcích jako Roberta (1933) a Bitter Sweet (1934). Filmová kariéra V roce 1935 podepsal Jones smlouvu se studiem MGM a zahájil svou filmovou kariéru. Jeho prvním filmem byl Reckless (1935), ale skutečný průlom přišel s filmem A Night at the Opera (1935), kde ztvárnil romantickou roli po boku bratří Marxových. Díky úspěchu v tomto filmu získal vysněnou roli hazardního hráče Gaylorda Ravenala ve filmové adaptaci klasického muzikálu Show Boat (1936), kde hrál po boku Irene Dunne. Pod režijním vedením Jamese Whalea zde prokázal nejen své pěvecké, ale i herecké schopnosti. V roce 1937 se opět objevil po boku bratří Marxových ve filmu A Day at the Races a ztvárnil hlavní roli ve filmu The Firefly, kde poprvé zazpíval píseň "The Donkey Serenade", která se stala jeho poznávacím znamením a jedním z nejprodávanějších singlů vydaných společností RCA Victor. Pozdější kariéra V roce 1940 Jones přešel ke studiu Universal Pictures, kde natočil dva muzikály: The Boys from Syracuse s hudbou Rodgerse a Harta a One Night in the Tropics s hudbou Jeroma Kerna a Dorothy Fields, který byl zároveň filmovým debutem komické dvojice Abbott a Costello. Následně se Jones objevoval v méně významných muzikálech pro studia Paramount a Universal, včetně opětovného setkání s Kitty Carlisle ve filmu Larceny with Music (1943). Ve stejném roce se jako host objevil v muzikálu Crazy House, kde znovu zazpíval "The Donkey Serenade". V polovině 40. let účinkoval s pianistou Frankiem Carlem v rozhlasovém pořadu Old Gold Show na stanici CBS. Po útlumu filmové kariéry se Jones věnoval koncertním turné a divadelním produkcím. V 50. až 80. letech vystupoval v divadelních inscenacích jako Guys and Dolls, Man of La Mancha (kde v letech 1971-1979 ztvárnil roli Dona Quijota), Paint Your Wagon a Carousel. Byl také úspěšný na přednáškových turné. Osobní život a odkaz Jones byl čtyřikrát ženatý, nejznámější bylo jeho manželství s herečkou Irene Hervey (1936-1957), s níž měl syna Jacka Jonese, který se později stal populárním zpěvákem. Ve volném čase se věnoval chovu dostihových koní na svém ranči v Kalifornii. Allan Jones pokračoval v umělecké činnosti až do konce svého života. Ještě několik týdnů před svou smrtí úspěšně dokončil turné po Austrálii. Zemřel 27. června 1992 v New York City ve věku 84 let na rakovinu plic. Za svůj přínos hudbě získal hvězdu na hollywoodském chodníku slávy. Přestože nikdy nedosáhl statusu hvězdy první velikosti, jeho výkony v klasických filmových muzikálech a jeho charakteristický tenor zůstávají trvalou součástí zlaté éry Hollywoodu.