Nika Brettschneiderová

Nika Brettschneiderová, narozená 9. února 1951 v Ostravě, zemřela 30. června 2018 ve Vídni, byla česká a rakouská herečka, divadelní režisérka, manažerka a profesorka dramatických umění. Vzdělání a počátky kariéry Nika Brettschneiderová, rodným jménem Zdeňka, prožila dětství v rodné Ostravě. V roce 1966 se přestěhovala do Brna, kde vystudovala dramatický obor Státní konzervatoře a následně v letech 1969–1973 herectví na Janáčkově akademii múzických umění. Po ukončení studia působila v několika významných divadelních souborech – hrála v libereckém Studiu Ypsilon, v brněnském Divadle Husa na provázku a v Hanáckém divadle v Prostějově (dnešní HaDivadlo v Brně). Již během studií na sebe upozornila svým nekonformním politickým postojem, když v roce 1971 jako jediná ve škole odmítla účast na povinných volbách v době normalizace, za což jí hrozilo vyloučení ze školy. Emigrace a založení Theater Brett V roce 1974 se provdala za divadelníka a filozofa Ludvíka Kavína. Zásadní zlom v její kariéře nastal poté, co se stala signatářkou Charty 77. Kvůli svým aktivitám v oblasti lidských práv se dostala do existenčních obtíží a v roce 1977 byla s manželem a synem nucena emigrovat do Rakouska, kde přijali politický azyl. Ve Vídni nejprve pracovala jako šatnářka v divadle a později jako komparzistka ve Volkstheater. S manželem založili nezávislé divadelní sdružení Verein Theater Brett - Compagnie Brettschneider, které po několikaletém kočování po evropských zemích našlo v roce 1984 stálé sídlo ve Vídni. Theater Brett se stalo významným neoficiálním centrem československé kulturní emigrace. Brettschneiderová zde působila jako herečka, režisérka a na některých inscenacích se podílela i autorsky. Za svůj herecký výkon získala v roce 1981 prestižní Kainzovu cenu. Filmová a televizní tvorba Ačkoliv byla Nika Brettschneiderová primárně divadelní herečkou, objevila se i v několika filmových a televizních projektech. V roce 1987 účinkovala v seriálu Mozart und Meisel. Po návratu do Československa si zahrála v české filmové komedii Ještě větší blbec, než jsme doufali (1994), kde ztvárnila postavu Kostohryzové. Objevila se také v dokumentárním filmu Šachovnice (1993). V roce 2017 o ní byl natočen jeden díl z dokumentárního cyklu České televize Vyhnáni po Chartě. Její poslední rolí byla postava Hejné v miniseriálu České televize Rédl (2018), který byl odvysílán až po její smrti. V divadelním prostředí ztvárnila hlavní a vedlejší role ve více než 55 inscenacích, včetně Sofoklovy Antigony, role ženy ve Vernisáži Václava Havla či Lady Macbeth v Shakespearových a Ionescových hrách. Pedagogická činnost a odkaz Po sametové revoluci se Nika Brettschneiderová mohla vrátit do Československa. Od roku 1990 vyučovala na JAMU v Brně hereckou a pohybovou výchovu. V roce 1997 se habilitovala na divadelní fakultě, kde se stala vedoucí ateliéru herecké výchovy, a v roce 2007 byla jmenována profesorkou dramatických umění. Kromě pedagogické činnosti v Česku vedla od roku 1979 také množství divadelních dílen v Rakousku, Švýcarsku, Německu, Francii a USA. Za svůj přínos v oblasti kultury a vzdělávání obdržela Zlatou medaili JAMU a v roce 2008 se stala laureátkou Ceny Gratias agit. Její poslední divadelní vystoupení v Theater Brett byla sólová role v inscenaci Žena vpředu od Alaine Polcz z roku 2015. V Brně hrála do roku 2017 v Čapkově hře Ze života hmyzu. Zemřela 30. června 2018 ve Vídni po dlouhé těžké nemoci. Divadlo Theater Brett po její smrti převzal její starší syn Jakub, který ho přejmenoval na TheaterArche. Obsáhlý archiv divadla Theater Brett byl předán do sbírek Moravského zemského muzea v Brně.