Luz María Jerez

Luz María Jerez (5. července 1958, San Miguel de Allende, Guanajuato, Mexiko) je mexická herečka, která se proslavila svou všestrannou kariérou v divadle, televizi a filmu. Počátky kariéry Svou hereckou dráhu zahájila v roce 1980 v divadelní hře australského autora Morrise Westa El hereje (Kacíř). O rok později debutovala v televizním světě v telenovele Nosotras las mujeres (My ženy) režisérky Irene Sabido. Její filmový debut přišel v roce 1983 ve snímku El día que murió Pedro Infante, kde ztvárnila postavu Eleny. Od té doby si vybudovala solidní kariéru jako uznávaná herečka ve všech třech oblastech umění. Filmová kariéra Ve filmovém průmyslu se Luz María Jerez prosadila v několika významných mexických produkcích. Mezi její nejznámější filmy patří Silencio asesino (1983), kde hrála po boku Roberta "Flaco" Guzmána a Davida Reynosa. Dále se objevila ve filmech jako Noche de carnaval, Relajo matrimonial, Hasta que la muerte nos separe, La segunda noche a Castidad. Přestože její filmografie není tak rozsáhlá jako televizní tvorba, dokázala si vybudovat respektované místo v mexické kinematografii. Úspěchy v telenovelách Největší slávu si Luz María Jerez vydobyla v žánru telenovel, kde se objevila ve více než 28 produkcích. Mezi její nejvýznamnější role patří Martha Samaniego v úspěšné telenovele Tú o nadie (1985), kde hrála po boku hvězd jako Lucía Méndez a Andrés García. Tato telenovela se stala mezinárodním hitem a je dodnes považována za klasiku žánru. Další významnou rolí byla Fernanda Lavalle de Díaz de León v telenovele Por un beso (2000-2001). V roce 1990 ztvárnila postavu Úrsuly v telenovele Yo compro esa mujer, a v letech 1993-1994 se představila jako Alejandra Montegarza v mezinárodně úspěšné telenovele Dos mujeres, un camino, která byla vysílána ve 47 zemích světa. V této produkci hrála jednu z antagonistek po boku Erika Estrady, Laury León a Bibi Gaytán. Pozdější kariéra V novém tisíciletí pokračovala v úspěšné kariéře rolemi v telenovelách jako Así son ellas (2002-2003), kde ztvárnila Rosu Corso de Calderón, a Clap... el lugar de tus sueños (2003-2004) v roli Victorie. V roce 2011 se objevila v telenovele Ni contigo ni sin ti jako Irene Olmedo de Rivas, matka, která zanedbává svou rodinu. Následně v roce 2012 hrála v Un refugio para el amor v roli Constanzy "Conny" Fuentes Gil. V roce 2013 se připojila k obsazení telenovely Quiero amarte, kde ztvárnila Eloisu Ugarte, mladší sestru postavy, kterou hrála Diana Bracho. O rok později pracovala pod vedením producentky Giselle González Salgado v telenovele Yo no creo en los hombres, kde sdílela obrazovku s herci jako Azela Robinson, Rosa María Bianchi a Flavio Medina. Divadelní tvorba Vedle televizní a filmové kariéry se Luz María Jerez věnovala také divadlu. Účinkovala v mnoha divadelních hrách, mezi které patří Juegos de alcoba, No tengo no pago, El jardín de las delicias, La Celestina, Desencuentros, La casa de Bernarda Alba, Cinco mujeres a Las arpías. Současnost Luz María Jerez je díky své více než čtyřicetileté kariéře považována za jednu z nejvýznamnějších mexických hereček své generace. Její všestrannost a schopnost ztvárňovat různorodé postavy z ní učinily respektovanou osobnost mexického zábavního průmyslu. V roce 2017 se objevila v seriálu Acapulco La vida va, čímž potvrdila svou pokračující relevanci v mexické televizi.