Nils Utsi

Nils Reidar Utsi (22. července 1943, Tana, Finnmark, Norsko – 1. ledna 2019) byl norský sámský herec, divadelní a filmový režisér. Jeho umělecká kariéra byla úzce spjata s kulturou původních obyvatel severní Skandinávie - Sámů, jejichž byl příslušníkem. Divadelní kariéra Nils Utsi působil v několika významných norských divadlech. Pracoval pro Den Nationale Scene v Bergenu a byl spoluzakladatelem divadla Hålogaland Teater. Významnou část své kariéry strávil v sámském národním divadle Beaivváš Sámi Našunálateáhter, kde režíroval svou první hru, adaptaci díla Stones in His Pockets. Jeho divadelní práce významně přispěla k rozvoji sámské kultury a umění v Norsku. Televizní a filmová tvorba V roce 1975 spolurežíroval televizní seriál Ante, ve kterém také účinkoval jako herec. Tento seriál se zabýval situací původních obyvatel prostřednictvím příběhu sámského chlapce "Anteho" a byl prodán do 23 různých zemí. Šlo o významný projekt, který přiblížil sámskou kulturu mezinárodnímu publiku. Utsi se zapsal do filmové historie rolí Rasteho ve filmu Ofelaš (Pathfinder) z roku 1987, který režíroval Nils Gaup. Tento snímek, v norštině známý jako Veiviseren, byl prvním celovečerním filmem v sámštině a byl nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film v roce 1988. Ve filmu ztvárnil postavu Rastiho, který vysvětluje hlavnímu hrdinovi rozdíl mezi jejich lidem a bandity - že bandité ztratili svou cestu, a to jak v doslovném, tak i v duchovním smyslu. Rasti popisuje, že Pathfinder (Průvodce) je průvodcem jak v tomto, tak i v duchovním světě. Mezi další významné filmy, ve kterých Nils Utsi účinkoval, patří Svart hav (Black Sea) z roku 1980 a The 12th Man (Den 12. mann) z roku 2017. Ve filmu Svart hav se Utsi podílel nejen jako herec v roli Sønnen (Syn), ale také jako jeden ze scenáristů. The 12th Man je norský historický drama film z roku 2017 režírovaný Haraldem Zwartem, který vypráví příběh Jana Baalsruda, jenž v roce 1943 uniká před nacistickými okupanty z ostrova Rebbenesøya přes Lyngenský fjord a Manndalen do neutrálního Švédska. Utsi se také objevil ve filmu La elva leve! (Ať řeka žije!) z roku 1980. Kromě hraní se věnoval i psaní scénářů a režii, čímž významně přispěl k rozvoji norské kinematografie, zejména té zaměřené na sámskou kulturu a identitu. Nils Utsi zemřel 1. ledna 2019 ve věku 75 let. Jeho odkaz v norské a sámské kultuře zůstává významný, především díky jeho průkopnické práci v oblasti filmu a divadla, která pomohla zviditelnit sámskou kulturu a identitu na mezinárodní scéně.