Edna Best

Edna Clara Best (3. března 1900 – 18. září 1974) byla britská herečka, která se proslavila jak na divadelních prknech, tak ve filmovém průmyslu. Narodila se v Hove v Sussexu v Anglii, kde také získala vzdělání. Později studovala dramatické herectví pod vedením Kate Rorke, první profesorky dramatu na Guildhall School of Music and Drama v Londýně. Divadelní začátky a první úspěchy Edna Best vstoupila na divadelní scénu již v sedmnácti letech, kdy debutovala v Grand Theatre v Southamptonu v roli Ely Delahay ve hře Charley's Aunt (1917). O tři roky později ztvárnila Petra Pana, což jí přineslo první významný úspěch. Ve dvacátých letech se stala hvězdou londýnské divadelní scény díky svým výkonům ve hrách jako Fallen Angel (po boku Tallulah Bankhead) a především v roli Teresy (Tessy) Sanger ve hře The Constant Nymph, kde hrála nejprve s Noëlem Cowardem a později s Johnem Gielgudem. S rolí Tessy slavila úspěch i na Broadwayi v roce 1926, což následovala další hra Margaret Kennedy Come With Me. Její divadelní kariéra pokračovala i v pozdějších letech, kdy se pravidelně vracela na Broadway. K jejím nejoslavovanějším výkonům patřily role v Terence Rattiganově hře The Browning Version jako utlačovaná manželka Millie Crocker-Harris a v Harlequinade (1949). Filmová kariéra Ačkoliv Edna Best začala s filmem již v roce 1921, výraznější průlom přišel až s filmem Michael and Mary (1931), kde ztvárnila roli, kterou předtím hrála na londýnské divadelní scéně. Pro společnost Gainsborough Pictures natočila melodramata Michael and Mary a The Faithful Heart po boku svého druhého manžela Herberta Marshalla. Její nejznámější filmovou rolí se stala postava matky v původní verzi Hitchcockova thrilleru The Man Who Knew Too Much (1934), kde hrála matku uneseného dítěte (Nova Pilbeam). V následujících letech se objevila v několika britských i hollywoodských produkcích. Mezi její významné filmy patří South Riding (1938), Intermezzo: A Love Story (1939), kde ztvárnila opuštěnou manželku houslisty, kterého hrál Leslie Howard a který ji opouští kvůli Ingrid Bergman. Dále hrála ve filmu Swiss Family Robinson (1940) po boku Thomase Mitchella, The Late George Apley (1947), kde ztvárnila Catherine Apley, manželku hlavního hrdiny v podání Ronalda Colmana, a The Ghost and Mrs. Muir (1947), kde její výkon v roli hospodyně Marthy byl podle recenze New York Times "zdaleka nejlepším výkonem" ve filmu. Její poslední významnou filmovou rolí byla účast v thrilleru The Iron Curtain (1948). Osobní život a odkaz Edna Best byla třikrát vdaná a dvakrát rozvedená. Její první manželství s Williamem Seymourem Beardem skončilo rozvodem v roce 1928, kdy londýnský rozvodový soud přiřkl Beardovi péči o jejich dvojčata (Jamese a Johna) kvůli "nevhodnému chování jeho manželky, slečny Best, s panem Marshallem". Tímto panem Marshallem byl herec Herbert Marshall, s nímž se Edna provdala 28. listopadu 1928 a zůstala s ním až do roku 1940. Z tohoto manželství se narodila dcera Sarah Marshall, která se později také stala herečkou. Třetím manželem Edny Best byl talentový agent Nat Wolff, za kterého se provdala 7. února 1940 v Las Vegas, a to jen několik minut poté, co jí byl udělen rozvod s Marshallem. Od roku 1939 žila Edna Best ve Spojených státech a na počátku 50. let získala americké občanství. V roce 1957 byla nominována na cenu Emmy za svou roli v televizní adaptaci hry This Happy Breed. V roce 1959 utrpěla mrtvici a o rok později byla uvedena do hollywoodského chodníku slávy s hvězdou za přínos filmovému průmyslu. Edna Best zemřela 18. září 1974 v Ženevě ve Švýcarsku ve věku 74 let.