Zdena Škvorecká

Zdena Škvorecká (rozená Salivarová), narozená 21. října 1933 v Praze, je česká herečka, zpěvačka, spisovatelka, překladatelka a nakladatelka. Pochází z rodiny pražského knihkupce Jaroslava Salivara, který byl po komunistickém převratu v roce 1948 uvězněn a jeho obchod znárodněn. Umělecké začátky Po maturitě na dívčím reálném gymnáziu E. Krásnohorské v Praze v roce 1952 se stala členkou Československého státního souboru písní a tanců, kde působila jako zpěvačka a tanečnice. V 60. letech rozšířila své umělecké aktivity, když účinkovala v Laterně magice (1961-1962) a divadle Paravan. Krátce byla také členkou ženské vokální skupiny Inkognito kvartet, kde zpívala jako druhý soprán. V letech 1965-1968 studovala dramaturgii na Filmové akademii múzických umění v Praze, kde na ni měl významný vliv Milan Kundera. Během studií hostovala v Činoherním klubu, kde se podílela na inscenaci Dostojevského Zločinu a trestu (1966). Filmová kariéra Do povědomí příznivců filmového umění šedesátých let se zapsala rolemi ve výrazných snímcích československé nové vlny O slavnosti a hostech Jana Němce a Farářův konec Evalda Schorma. V experimentálním filmu O slavnosti a hostech (1966) ztvárnila roli označovanou jako "The Coquette" (Koketa). Ve filmu Farářův konec (1968) , který režíroval Evald Schorm podle scénáře jejího manžela Josefa Škvoreckého, si zahrála nevěstu Annu . Tento film patří k významným dílům české kinematografie 60. let a účinkovali v něm přední herci jako Vlastimil Brodský, Jan Libíček, Jana Brejchová, Martin Růžek a Helena Růžičková. Objevila se také v televizním pořadu Revue pro banjo, který v roce 1963 natočila Československá televize pod režijním vedením Zdeňka Podskalského, kde vystupovala jako druhý soprán v Inkognito kvartetu. Literární a nakladatelská činnost Její literární dráha začala v 60. letech, kdy publikovala první prózy v časopisech Host do domu (1960) a Plamen (1962). V roce 1968 vydala svou první knihu, sbírku povídek Pánská jízda , která byla koncipována jako polemický protějšek ke Kunderovým Směšným láskám. Na konci šedesátých let se rozhodla spolu s Josefem Škvoreckým nevrátit z cesty do Spojených států a usadila se v kanadském Torontu , kde s manželem založila nakladatelství 68 Publishers, které vydávalo české knihy zakázané v komunistickém Československu. Do roku 1993, kdy nakladatelství svou činnost ukončilo, vydalo 227 knižních titulů převážně exilových a samizdatových autorů. Celý provoz nakladatelství řídila Zdena Salivarová, zatímco Josef Škvorecký četl rukopisy a pomáhal balit knihy. Byla to ona, kdo musel prokázat velkou ekonomickou kompetenci. Ocenění a odkaz Za nakladatelské aktivity a přínos kultuře byla Salivarová roku 1978 zbavena státního občanství ČSSR a roku 1990 vyznamenána československým Řádem bílého lva III. třídy v Kanadě. V roce 1992 jí byl udělen čestný doktorát University of Toronto. Její vlastní literární tvorba zahrnuje kromě debutové sbírky povídek Pánská jízda také román Honzlová (1972), novelu Nebe, peklo, ráj (1976) a knihu Samožerbuch (1977), která dokumentuje provoz nakladatelství 68 Publishers. Podle jejích próz byly natočeny televizní filmy Nebe, peklo, ráj (1991, režie Zdeněk Potužil) a Setkání v Praze, s vraždou (2008, režie Jitka Němcová). Několik let před manželovou smrtí společně vystoupili jako partnerská dvojice v televizním filmu Gentleman Josef Škvorecký (2007, režie Petr Kaňka), který byl nadšeně přijat nejen příznivci obou umělců, ale i filmovou kritikou.