Vanessa Howard

Vanessa Howard, vlastním jménem Vanessa Tolhurst, se narodila 10. října 1948 v Shoreham-by-Sea ve Velké Británii a zemřela 23. listopadu 2010 v Los Angeles. Byla britskou filmovou herečkou a profesionální zpěvačkou. Dětství a začátky kariéry Vanessa Howard osiřela ve věku tří let, načež byla spolu se svou starší sestrou adoptována. Obě dívky se staly umělkyněmi - Vanessa navštěvovala Phildene Stage School v západním Londýně, zatímco její sestra studovala na Guildhall School of Music and Drama. Po ukončení školy v patnácti letech získala Vanessa své první profesionální angažmá jako tanečnice a zpěvačka v přímořském letovisku Llandudno ve Walesu, kde vystupovala v letní revue společnosti Clarkson Rose's Twinkle. Později působila v Players' Theatre v jejich Old Time Music Hall a jeden rok strávila jako zpěvačka a tanečnice se skupinou George Mitchell Singers, což ji přivedlo k televizním vystoupením. V roce 1966 se objevila v muzikálu On the Level. Filmová kariéra Vanessa Howard debutovala ve filmu v roce 1967 v komedii ze "Swinging Sixties" Here We Go Round the Mulberry Bush, kde ztvárnila postavu Audrey. Její výkon v tomto filmu získal brzké uznání a očekávalo se, že by se mohl stát jejím průlomovým momentem, přičemž předpremiérové ohlasy předpovídaly potenciální ocenění na filmovém festivalu v Cannes 1968. Kvůli protestům v květnu 1968 se však film na festivalu nepromítal. V tomto filmu hrála po boku Barryho Evanse, Judy Geeson, Angely Scoular a dalších mladých britských herců. Film režíroval Clive Donner a byl natočen v Stevenage v hrabství Hertfordshire. Na Vánoce roku 1967 se objevila v televizním muzikálu Aladdin s Cliffem Richardem. Později hrála ve dvojici hororových filmů po boku Petera Cushinga - The Blood Beast Terror a Corruption. Ve filmu The Blood Beast Terror z roku 1968 ztvárnila roli Meg, dcery inspektora Quennella (Peter Cushing). Ačkoli její role byla spíše menší a některé recenze označily její výkon za "trapně strnulý", film se stal součástí její cesty k budoucím významnějším rolím v žánru hororu. V témže roce se objevila ve filmu Corruption, kde hrála postavu Kate. I když šlo opět o menší roli, film je zajímavý tím, že v něm Howard sdílela plátno s Peterem Cushingem v jednom z jeho kontroverznějších filmů. Tyto role v hororových filmech vedly k jejímu obsazení do snímku Freddie Francise Mumsy, Nanny, Sonny, and Girly (v USA známý jednoduše jako Girly) s očekáváním, že by mohl nastartovat její kariéru jako "královny výkřiků" (scream queen). Podobně jako v případě filmu Mulberry Bush, i když její výkon získal kritické uznání, Girly byl rychle stažen z britských kin (spolu s tematicky podobným hororovým filmem Goodbye Gemini) kvůli morální panice ohledně zobrazení tabuizovaného sexuálního materiálu. Navzdory dobrému přijetí ve Spojených státech a Kanadě byl Girly v Británii kasovním propadákem. V tomto filmu z roku 1970 ztvárnila titulní roli Girly, členky podivné rodiny, která láká muže do svého sídla, aby se účastnili jejich smrtících her. Její výkon byl natolik působivý, že se v postprodukci rozhodlo, že se stane ústředním bodem marketingové kampaně filmu, s úmyslem udělat z něj odrazový můstek pro její kariéru. Pro americké uvedení byl film přejmenován jednoduše na Girly a reklamní kampaň byla přepracována tak, aby byla postavena výhradně kolem Vanessy Howard, přičemž všichni její kolegové byli z plakátů filmu odstraněni. Neúspěch filmu v britských pokladnách však přispěl k jejímu rozhodnutí ukončit hereckou kariéru v roce 1972. I přes neúspěch filmu Girly si Vanessy Howard všimli vedoucí pracovníci společnosti Amicus Pictures, kteří měli zájem rozšířit svou hororovou produkci o exploatační filmy. V přesvědčení, že by Howard stále mohla být "královnou výkřiků", obsadili ji jako zápornou postavu ve filmu What Became of Jack and Jill?, který byl natočen v roce 1970 pod názvem Romeo and Juliet '71. Konečný produkt byl však mnohem temnější, než Amicus očekával, a nakonec film odložili, místo aby potenciálně poškodili svou pověst jeho uvedením. Film nebyl uveden do kin až do roku 1972, kdy už Howardové profesní problémy spolu s jejím nedávným sňatkem vedly k tomu, že se rozhodla odejít z herectví. Svůj poslední herecký výkon podala v adaptaci Obrazu Doriana Graye, vysílaném v britské televizi v roce 1973. Osobní život V červenci 1970 se Vanessa Howard provdala za filmového producenta Roberta Chartoffa; Howard bylo 21 let, Chartoffovi 37. Když jí bylo 25 let, přestěhovali se do USA, kde vychovávali svého syna Charleyho Chartoffa a 3 děti z Robertova prvního manželství. Pár se rozvedl v roce 1983. Po rozvodu pracovala s kalifornskými programy zaměřenými na pomoc nedávno rozvedeným ženám v domácnosti při opětovném začlenění do pracovního procesu. Vanessa Howard zemřela 23. listopadu 2010 v Los Angeles ve věku 62 let. Její filmová kariéra, ačkoli krátká, zanechala trvalý dojem, zejména díky jejímu výkonu ve filmu Girly, který se později stal kultovním. Její talent a potenciál zůstaly do značné míry nevyužity, neboť se rozhodla opustit filmový průmysl ve prospěch rodinného života.