Ed Marinaro

Ed Marinaro, narozen 31. března 1950 v New Yorku, USA, je americký herec a bývalý profesionální hráč amerického fotbalu. Jeho cesta k herectví začala poté, co ukončil sportovní kariéru, během níž hrál v National Football League (NFL) za Minnesota Vikings, New York Jets a Seattle Seahawks. Od sportu k herectví Marinaro se k herectví dostal díky zranění nohy, kdy mu jeho spoluhráč z New York Jets, Joe Namath, navrhl, aby zkusil štěstí v zábavním průmyslu. Po ukončení fotbalové kariéry se přestěhoval do Los Angeles, kde studoval herectví a získal první hostující roli v policejním dramatu Eischied. Jeho herecký průlom přišel, když ho producent Garry Marshall obsadil do sitcomu Laverne & Shirley, kde ztvárnil Sonnyho, kaskadéra a souseda, který se stal Laverniným přítelem. Hvězda televizních seriálů Největší popularitu získal Ed Marinaro rolí důstojníka Joea Coffeyho v uznávaném policejním seriálu Hill Street Blues, kde působil pět sezón (1981-1986). Jeho vysoká postava, široká ramena a přitažlivý vzhled z něj udělaly ideálního představitele starostlivého, ale maskulinního policisty, což byla persona, kterou následně rozvíjel v mnoha dalších rolích. Po skončení Hill Street Blues pokračoval v televizní kariéře a čtyři sezóny hrál Mitche Margolise, židovského ex-manžela nejmladší ze sester v seriálu Sisters na NBC. V roce 1996 se objevil jako třikrát rozvedený Vince v seriálu Champs, prvním seriálu produkční společnosti DreamWorks SKG. Novější generace diváků ho zná především jako trenéra Martyho Danielse z komediálního seriálu Blue Mountain State (2010-2011). Filmová tvorba Ve filmech se Marinaro objevoval spíše sporadicky. Menší roli ztvárnil ve snímku Fingers (1978), hlavní roli drsného detektiva si zahrál v thrilleru Dead Aim (1987) a v roce 1991 byl součástí ansámblového obsazení filmu Queens Logic o rodinném setkání. Mezi jeho další filmové počiny patří Circus Island (2006) a Urban Legends: Bloody Mary (2005). Televizní filmy Marinaro se významně prosadil i v televizních filmech. Jeho dobrý vzhled a popularita mu přinesly role ve snímcích jako Born Beautiful (NBC, 1982), kde hrál módního fotografa, a Policewoman Centerfold (NBC, 1983), kde ztvárnil manžela policistky, která se rozhodne odhalit pro časopis. Zahrál si také Joeyho Buttafuoca v kontroverzním televizním filmu Amy Fisher: My Story (1992), NBC verzi příběhu známého jako "Long Island Lolita". Mezi jeho další televizní filmy patří Sharing Richard (1988), The Diamond Trap (1988) a What If I'm Gay? (1987), kde ztvárnil sympatického školního poradce pomáhajícího mladému muži vyrovnat se s jeho sexuální orientací. Sportovní úspěchy Před hereckou kariérou byl Marinaro vynikajícím hráčem amerického fotbalu. Na Cornell University se stal trojnásobným All-American a vytvořil více než 16 rekordů NCAA. V roce 1971 skončil jako druhý v hlasování o Heisman Trophy, což je nejvyšší umístění hráče z Ivy League od poloviny 50. let. Během své profesionální kariéry v NFL se s Minnesota Vikings objevil v Super Bowl VIII a Super Bowl IX. V roce 1991 byl uveden do College Football Hall of Fame a v lednu 2020 ho ESPN jmenoval jedním ze "150 největších hráčů ve 150leté historii univerzitního fotbalu". Osobní život Od 31. prosince 2001 je Ed Marinaro ženatý s odbornicí na fitness Tracy York, s níž má jednoho syna. V roce 2012 se přestěhoval z oblasti Los Angeles do Charlestonu v Jižní Karolíně, kde žije dodnes. I když už nehraje tak často jako dříve, stále se příležitostně objevuje v hereckých projektech, včetně filmů The Many Saints of Newark a A Unicorn for Christmas z roku 2021.