Alena Pospíšilová, narozená 25. července 1928 v Praze, byla československá dětská herečka, která později vystupovala pod jménem Alena Petržilková (provdaná). Její herecká kariéra se odehrávala především ve 30. a 40. letech 20. století.
Počátky herecké kariéry
Alena Pospíšilová vstoupila do světa filmu v pouhých sedmi letech, kdy si zahrála svou první výraznou roli Evičky, dcery Evy Halerové (v podání Nataši Gollové) ve snímku Bezdětná (1935). V tomto melodramatu režiséra Miroslava J. Krňanského ztvárnila roztomilou holčičku, která se vydává sama vlakem za svou maminkou pouze v doprovodu bílého koťátka. Její přirozený dětský projev a roztomilost si získaly srdce diváků i filmového štábu. Jak později vzpomínal herec Otomar Korbelář ve své autobiografické knize, malá Alenka si získala všechny svou bezprostředností, ačkoliv prý již tehdy v pěti letech projevovala určitou sebevědomost.
Filmová kariéra ve 30. letech
Po úspěchu ve filmu Bezdětná následovaly další dětské role. V roce 1938 ztvárnila Evu, dceru Rybínových, a v roce 1939 se objevila hned ve dvou filmech. Zahrála si Haničku, dceru továrníka Hložka, a také Zorku, dceru Macounových. Její dětská filmová kariéra tak pokračovala i v období těsně před druhou světovou válkou. Alena pocházela z Prahy-Braníku, kde její otec vlastnil malou továrnu na těstoviny.
Pozdější role a konec kariéry
Během 40. let se Alena Pospíšilová objevila ještě v několika filmech. V roce 1944 ztvárnila studentku a v roce 1947 se představila v roli studentky Věry. Její poslední známou filmovou rolí byla postava Rouskové dcery v komediálním snímku Dnes neordinuji (1948) režiséra Vladimíra Slavínského, kde hrála po boku Jana Pivce a Dagmar Frýbortové. V tomto filmu se již divákům představila jako dospívající slečna.
Po roce 1948 se Alena Pospíšilová z filmového plátna vytratila. Jedním z důvodů mohl být její buržoazní původ, který po komunistickém převratu v roce 1948 znamenal pro mnoho umělců konec kariéry. Továrna jejího otce byla pravděpodobně znárodněna, což mohlo negativně ovlivnit i její další profesní dráhu. Podobný osud potkal i její hereckou kolegyni Dagmar Frýbortovou, která po roce 1951 již nikdy nestanula před kamerou.
Soukromý život
O dalším životě Aleny Pospíšilové je známo velmi málo. Víme, že se provdala a používala příjmení Petržilková. Podle některých zdrojů zemřela v roce 2003 v Praze. Její další osudy zůstávají zahaleny tajemstvím, což mohlo být i jejím záměrem, jak naznačuje vzpomínka Otomara Korbeláře, který citoval její dětský výrok: "Ti dospělí jsou divní, každý by mě chtěl pochovat..." Je možné, že Alena Pospíšilová chtěla ve své dospělosti zmizet ze světel reflektorů a žít si svůj vlastní život bez zájmu hereckých kolegů a médií.
Alena Pospíšilová patří mezi ty dětské herecké hvězdy československé kinematografie, které po slibném začátku a několika výrazných rolích z filmového světa odešly, ať už z vlastního rozhodnutí nebo vlivem politických okolností. Přesto zůstává v paměti filmových fanoušků především díky své nezapomenutelné roli v melodramatu Bezdětná.