Rosl Mayr (30. prosince 1896, Regensburg, Německo – 26. června 1981, Haar u Mnichova) byla německá herečka a komička, známá především svými charakteristickými rolemi v německých filmech a televizních seriálech.
Raná kariéra a vzdělání
Rosa Anna Mayr, jak znělo její rodné jméno, získala mezi lety 1914 a 1917 hudební vzdělání jako sopranistka na Mnichovské akademii hudebního umění. V roce 1917 nastoupila do svého prvního angažmá v Mnichovském lidovém divadle (Münchner Volkstheater), kde působila jako stálá členka souboru až do roku 1932. Zpočátku vystupovala především jako operetní zpěvačka, později se prosadila jako herečka a komička v lidových hrách. V listopadu 1932 přešla k Bavorské zemské scéně (Bayerische Landesbühne). Po druhé světové válce se v roce 1945 vrátila do Mnichovského lidového divadla a nějakou dobu pracovala také jako nápovědka v Mnichovském komorním divadle (Münchner Kammerspiele).
Filmová kariéra
K filmu se Rosl Mayr dostala až v pozdějším věku, na konci 40. let 20. století. Její první zaznamenaný film pochází z roku 1949, kdy se objevila v bavorské komedii Die drei Dorfheiligen (Tři vesnické svaté) v malé roli stájové služky Caroline. V 50. letech účinkovala v několika heimatfilmech (žánr německých filmů odehrávajících se na venkově), jako byl Der Herrgottschnitzer von Ammergau (Řezbář Pánaboha z Ammergau, 1952), kde ztvárnila postavu Zenzi. Objevila se také v adaptacích děl Ludwiga Ganghofera Schloß Hubertus (1954) a Der Jäger vom Fall (1957).
Spolupráce s významnými herci
V roce 1958 si zahrála po boku Heinze Rühmanna ve filmu Der Pauker (Učitel). Během své kariéry spolupracovala s mnoha významnými německými herci své doby, včetně Beppo Brema, Joe Stöckela a Liesl Karlstadt. Její charakteristický herecký projev a schopnost ztvárnit svérázné, často komické starší postavy jí zajistily stálý přísun rolí.
Televizní úspěchy
Skutečnou popularitu získala Rosl Mayr především díky televizi. Již na počátku 60. let se objevovala v oblíbeném kriminálním seriálu Funkstreife Isar 12, kde hrála v několika epizodách různé postavy. Účinkovala také v dalších úspěšných seriálech jako Der Kommissar, Der Alte a Münchner Geschichten. Významnou roli měla v seriálu Königlich Bayerisches Amtsgericht (Královský bavorský okresní soud), kde ztvárnila Franzisku Wastlhuber, manželku hrobníka.
Pozdní kariéra
V 70. letech se Rosl Mayr stala jednou z nejvytíženějších německých hereček, i když nikdy nezískala hlavní role. Velkou popularitu jí přinesla role všetečné a otravné paní Gmeinwieser v seriálu Polizeiinspektion 1, kde se objevila v 18 epizodách. Její postava byla známá tím, že neustále chodila na policejní stanici s malichernostmi a obtěžovala policisty. V tomto období se také objevila v několika erotických filmech, včetně šesti dílů série Schulmädchen-Report (Zpráva o školačkách).
Poslední role
Mezi její poslední role patřilo účinkování v dětském seriálu Meister Eder und sein Pumuckl (Mistr Eder a jeho Pumuckl), během jehož natáčení v roce 1981 zemřela. Její postava musela být následně nadabována Antonem Feichtnerem, který dokázal dobře napodobit její charakteristický chraplavý hlas.
Divadelní činnost
Kromě filmové a televizní práce Rosl Mayr nadále vystupovala i v divadle. V uměleckých kruzích mnichovské čtvrti Schwabing byla ceněna jako parodistka. V posledních letech svého života často vystupovala v Mnichovském komorním divadle, například jako groteskní víla ve Shakespearově Snu noci svatojánské.
Rosl Mayr zemřela 26. června 1981 ve věku 84 let v klinice v Haaru u Mnichova. Byla pohřbena na mnichovském Východním hřbitově. Přestože nikdy nezískala hlavní role, zůstává v paměti diváků jako výrazná charakterní herečka, která dokázala i malým rolím vtisknout nezaměnitelný charakter.