Zelda Rubinstein

Zelda May Rubinstein (28. května 1933, Pittsburgh, Pensylvánie – 27. ledna 2010, Los Angeles, Kalifornie) byla americká herečka a aktivistka za lidská práva, která se proslavila především rolí excentrické média Tanginy Barrons v hororové filmové sérii Poltergeist. Raný život a vzdělání Narodila se v Pittsburghu v Pensylvánii polsko-židovským přistěhovalcům Dolores a Georgi Rubinsteinovým. Jako jediná z rodiny trpěla nedostatečnou funkcí hypofýzy, což způsobilo její malý vzrůst - v dospělosti měřila pouhých 130 cm. Přestože měla kvůli své výšce náročné dětství, dokázala se prosadit díky své inteligenci a verbálním schopnostem. Získala stipendium na Pittsburghské univerzitě, kde vystudovala bakteriologii a stala se členkou ženského spolku Phi Sigma Sigma. Ve 25 letech pokračovala ve studiích na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde se také začala věnovat herectví. Profesní kariéra před herectvím Než se Rubinsteinová vydala na hereckou dráhu, pracovala mnoho let jako laboratorní technička v krevních bankách. Žila také několik let v Londýně, kde pokračovala ve své laboratorní práci. Teprve ve svých 45 letech, v roce 1978, se rozhodla opustit stabilní, ale rutinní zaměstnání a plně se věnovat herectví. Jak sama uvedla v rozhovoru pro časopis People: "Musela jsem dělat něco tvůrčího. Byl to vnitřní pocit, že sabotuju sama sebe." Průlom v Hollywoodu Svůj filmový debut zaznamenala v roce 1981 v komedii Under the Rainbow, kde ztvárnila jednu z postav malého vzrůstu. Skutečný průlom v její kariéře však přišel hned následujícího roku s filmem Poltergeist (1982), kde ztvárnila Tanginu Barrons, spirituální médium, které odhaluje zlou sílu stojící za strašidelným děním v domě rodiny Freeingových. Její výkon - kombinace nadpozemského a uklidňujícího mateřského přístupu - dodal filmu na věrohodnosti navzdory záplavě speciálních efektů režiséra Tobe Hoopera a producenta Stevena Spielberga. Její nejslavnější replika "Tento dům je čistý" se stala součástí popkulturního kánonu. Filmová kritička Pauline Kael o jejím výkonu napsala, že "dává filmu nový život a díky ní funguje velká část snímku". Pokračování kariéry Po úspěchu v Poltergeist se Rubinsteinová stala známou tváří v mnoha filmech a televizních pořadech. Vrátila se k roli Tanginy v pokračováních Poltergeist II: The Other Side (1986) a Poltergeist III (1988). Ačkoli už nikdy nenašla roli, která by dosáhla standardů a popularity Tanginy, její následná kariéra zůstala překvapivě aktivní. Objevila se jako pacientka psychiatrické léčebny v biografickém filmu Frances (1982) s Jessicou Lange, jako varhanice ve filmu Sixteen Candles (1984), jako šílená matka v hororovém thrilleru Anguish (1987), který získal kultovní status, a jako mentorská čarodějnice v komediální fantasy Teen Witch (1989). Další významné role V 90. letech ztvárnila poustevnici v National Lampoon's Last Resort (1994), sázkovou úřednici ve sci-fi dobrodružství Timemaster (1995) a osudovou jeptišku v thrilleru Little Witches (1996). V televizi si získala popularitu jako policejní dispečerka Ginny Weedon v seriálu Picket Fences (1992-1994), kde její postava zemřela neobvyklým způsobem - pádem do mrazáku. Hostovala také v seriálech jako Caroline in the City, Martin, Mr. Belvedere a v roce 1996 se objevila v seriálu Poltergeist: The Legacy jako jasnovidka Christina. Pozdější kariéra Na přelomu tisíciletí se objevila v menších rolích ve filmech jako Maria & Jose (2000), Wishcraft (2002), Cages (2005) a Angels with Angles (2005). Rok 2006 byl pro ni obzvláště plodný - ztvárnila malé, ale zapamatovatelné role v kritiky nepříliš oceňovaném Southland Tales, v hororovém mockumentary Behind the Mask: The Rise of Leslie Vernon a v nízkorozpočtové komedii Unbeatable Harold. Tyto snímky se staly jejími posledními filmovými rolemi. Od roku 2000 do roku 2006 byla také vypravěčkou paranormálního dokumentárního seriálu Scariest Places on Earth. Kromě toho propůjčila svůj hlas reklamní kampani na bonbóny Skittles "Taste the Rainbow". Aktivismus a osobní život Rubinsteinová byla známá svým otevřeným aktivismem za práva lidí malého vzrůstu. V roce 1981 se stala zakládající členkou divadelní skupiny Michael Dunn Memorial Repertory Theater, pojmenované po herci malého vzrůstu, který byl nominován na Oscara. V roce 1984 se také aktivně zapojila do boje proti HIV/AIDS, kdy se objevila v sérii reklam zaměřených na gay muže, propagujících bezpečný sex a povědomí o AIDS. Toto rozhodnutí učinila s vědomím, že by mohlo ohrozit její kariéru, a později přiznala, že za to "zaplatila kariérní cenu". Jak sama řekla v rozhovoru pro The Advocate: "Ztratila jsem přítele kvůli AIDS, jednu z prvních veřejně známých osobností, která na AIDS zemřela. Věděla jsem, že to není druh nemoci, která by zůstala na něčím dvorku. Přelezla by ploty, dostala by se přes ploty do všech našich domovů." Zelda Rubinsteinová zemřela 27. ledna 2010 v Los Angeles ve věku 76 let. Podle jejího agenta Erica Stevense se nikdy nezotavila z mírného infarktu, který utrpěla několik měsíců předtím a který ji upoutal na lůžko v nemocnici Barlow Respiratory Hospital v Los Angeles. Na její přání se nekonal žádný pohřeb.