Renate Grosser

Renate Grosser, narozená 18. září 1927 v Berlíně, je německá herečka a dabérka. Její herecká kariéra zahrnuje divadlo, film a televizi, kde se proslavila především charakterními rolemi. Divadelní začátky Renate Grosser zahájila svou divadelní kariéru v roce 1950 na Stadttheater Bochum. O rok později působila v hamburském divadle Tribüne a mezi lety 1956 až 1958 byla členkou souboru Landestheater Tübingen. Od roku 1959 se stala stálou členkou prestižního divadelního souboru Münchner Kammerspiele, kde rozvíjela svůj charakteristický herecký projev. Filmová kariéra Ačkoliv Grosser debutovala ve filmu již v roce 1949 snímkem Artistenblut, její filmová kariéra se rozvíjela spíše pozvolna. Výraznější filmové role přišly až v 60. letech. V roce 1968 se objevila v kriminálním thrilleru Im Banne des Unheimlichen (The Zombie Walks), kde ztvárnila postavu paní Potterové. Film režírovaný Alfredem Vohrerem vypráví o sériovém vrahovi přezdívaném "Smějící se mrtvola", který své oběti zabíjí pomocí prstenu s jedovatým štírem. Zajímavým vybočením z jejího typického hereckého rejstříku byla role prostitutky ve filmu Das Schlangenei (The Serpent's Egg) z roku 1977, který režíroval slavný švédský režisér Ingmar Bergman. Tento historický film se odehrává v Berlíně roku 1923 během hyperinflace a vypráví příběh židovsko-amerického artisty, který se zaplete do série záhadných úmrtí. Spolupráce s Josephem Vilsmaierem Významnou kapitolou v kariéře Renate Grosser byla spolupráce s bavorským režisérem Josephem Vilsmaierem. V jeho úspěšném filmu Herbstmilch (Autumn Milk) z roku 1989 ztvárnila roli tchyně hlavní hrdinky. Film, který byl natočen podle autobiografie Anny Wimschneider, vypráví příběh mladé ženy v Dolním Bavorsku ve 20. letech 20. století, jejíž život je poznamenán tvrdou prací a válečnými útrapami. Snímek se stal kasovním hitem s více než dvěma miliony diváků. O rok později se Grosser objevila v dalším Vilsmaierově filmu Rama Dama (1990), kde hrála postavu paní Klawuttke. Tento poválečný příběh se odehrává v Mnichově a sleduje osudy kadeřnice Kati, která se po válce musí starat o dvě malé děti, zatímco její manžel je nezvěstný. Název filmu odkazuje na bavorský dialekt a znamená "Uklízíme", což symbolizuje poválečnou obnovu města. Televizní tvorba V televizi byla Renate Grosser mnohem aktivnější než ve filmu. Objevila se v řadě populárních německých kriminálních seriálů jako Tatort, Der Alte a Derrick. V seriálu Tatort účinkovala v několika epizodách mezi lety 1974 až 2001, kde ztvárnila různé postavy. Dále se objevila v seriálech jako Der große Bellheim, SOKO München a Polizeiinspektion 1. V roce 2005 se představila v oceňovaném televizním filmu Marias letzte Reise (Mariina poslední cesta), který získal několik prestižních ocenění včetně Německé televizní ceny za nejlepší televizní film. Snímek vypráví příběh nevyléčitelně nemocné ženy, která se rozhodne strávit své poslední dny doma na svém statku v Bavorsku. Dabérská činnost Vedle herectví se Renate Grosser od počátku 50. let věnovala také dabingu. Propůjčila svůj hlas řadě zahraničních hereček, mezi něž patřily Julie Christie, Anouk Aimée, Gail Russell, Delphine Seyrig, Liz Fraser, Glynis Johns, Dawn Addams a Eve Arden. Herecký styl Renate Grosser byla známá svým charakteristickým zjevem - tmavovlasá herečka s přísným účesem často ztvárňovala tajemné, zahořklé nebo přísné postavy. Její herecký projev byl vždy přesvědčivý a autentický, což jí umožnilo vyniknout i v menších rolích. V pozdějším věku se věnovala také výtvarnému umění a v roce 2017 ve věku 89 let uspořádala svou první výstavu obrazů.