Lino Banfi

Lino Banfi, vlastním jménem Pasquale Zagaria, narozen 9. července 1936 v italském městě Andria, je významný italský herec a scenárista. Ve věku tří let se s rodinou přestěhoval do Canosa di Puglia. Počátky kariéry Svou uměleckou dráhu zahájil jako lokální zpěvák a herec ve fotorománech. V roce 1954, odhodlán naplnit své herecké ambice, se přestěhoval do Milána, kde čelil značným ekonomickým a pracovním obtížím. V roce 1957 se přesunul do Říma, kde konečně odstartoval svou profesionální divadelní kariéru. Zpočátku vystupoval pod jménem Lino Zaga a byl součástí mnoha avanspettacolo společností, včetně těch vedených Albertem Sorrentinem a Beniaminem Maggiem. Své umělecké jméno změnil na Lino Banfi na doporučení slavného herce Totò (Antonia De Curtise), což se ukázalo jako šťastná volba pro jeho budoucí kariéru. Filmová kariéra Banfi debutoval ve filmu v menší roli v Lucio Fulciho snímku Howlers in the Dock. Na place Fulciho filmu Two Escape from Sing Sing se spřátelil s komediální dvojicí Franco a Ciccio, a po několik let se stal pravidelným charakterním hercem v jejich filmech. Od roku 1960 se objevil ve více než 100 filmech, přičemž v 70. letech se stal jedním z nejznámějších herců italských "sexy komedií". Vrchol slávy v 80. letech V 80. letech dosáhl vrcholu své slávy díky účinkování v kultovních filmech jako L'allenatore nel pallone (1984), kde ztvárnil nezapomenutelnou roli trenéra Oronza Canà, který je povolán zachránit nově povýšený fotbalový tým Longobarda v Serii A. Tento film se stal absolutním kultem italské komedie. Mezi jeho další významné filmy patří Vieni avanti cretino (1982), režírovaný Lucianem Salcem, kde Banfi předvedl one-man show plnou gagů a komických situací v roli prostoduchého Pasquala Baudaffiho. Velký úspěch zaznamenal také ve filmu Il commissario Lo Gatto (1986), režírovaném mistrem italského filmu Dinem Risim, kde ztvárnil komisaře, který je po faux pas ve Vatikánu přeložen na sicilský ostrov Favignana. Dalším významným snímkem byl Occhio, malocchio, prezzemolo e finocchio. Charakteristický styl Během své kariéry téměř všechny Banfiho postavy mluvily s charakteristickým přízvukem barského dialektu, což se stalo jeho poznávacím znamením. Jeho komediální talent a schopnost ztvárnit obyčejné, často nešikovné, ale sympatické postavy z něj učinily jednu z nejoblíbenějších tváří italské komedie. Televizní úspěchy V pozdější fázi kariéry se Lino Banfi proslavil také v televizním seriálu Un medico in famiglia (Doktor v rodině), kde od roku 1998 do roku 2016 ztvárnil roli dědečka Libera Martiniho, penzionovaného železničáře s levicovými ideály, který žije se svým synem a pomáhá mu starat se o jeho děti. Tento seriál se stal jedním z nejúspěšnějších italských televizních seriálů všech dob a Banfiho postava dědečka Libera si získala srdce diváků po celé Itálii, díky čemuž se stal "národním dědečkem". Osobní život a humanitární činnost Lino Banfi byl od roku 1962 až do její smrti v únoru 2023 ženatý s Luciou Lagrastou. Mají spolu dvě děti: syna Waltera a dceru Rosannu, která je také herečkou. V roce 2000 se Lino Banfi stal velvyslancem dobré vůle pro italský národní výbor UNICEF, čímž přesáhl svůj status herce a zapojil se do humanitární činnosti. Odkaz Lino Banfi je považován za jednu z nejvýznamnějších osobností italské kinematografie, který svým jedinečným komediálním talentem a nezaměnitelným hereckým projevem zanechal nesmazatelnou stopu v italském filmu. Jeho schopnost rozesmát publikum a zároveň ztvárnit autentické lidské postavy z něj učinila ikonu italské komedie, jejíž filmy jsou dodnes oblíbené a často reprízované.