Robert Prosky

Robert Prosky, narozen 13. prosince 1930 ve Filadelfii v Pensylvánii, USA, zemřel 8. prosince 2008 ve Washingtonu, D.C. Byl americký herec, který se proslavil především jako charakterní herec ve filmech a televizních seriálech 80. a 90. let 20. století. Počátky kariéry a divadelní úspěchy Narodil se jako Robert Joseph Porzuczek v dělnické čtvrti Filadelfie do rodiny polského řezníka a obchodníka s potravinami. Vystudoval ekonomii na Temple University a následně se začal věnovat herectví, které studoval v American Theatre Wing v New Yorku. Než se plně prosadil jako herec, pracoval jako účetní ve Federal Reserve Bank. Jeho herecká kariéra se výrazně rozvinula, když se v roce 1958 připojil k divadelní společnosti Arena Stage ve Washingtonu, D.C., kde během 23 sezón ztvárnil více než 130 rolí a stal se jedním z nejvšestrannějších a nejplodnějších herců tohoto prestižního regionálního divadla. Filmový debut a průlom v kariéře Přestože byl již uznávaným divadelním hercem, svůj filmový debut si odbyl až v roce 1981 ve věku 50 let v thrilleru Thief (Zloděj) režiséra Michaela Manna. V tomto filmu ztvárnil roli Lea, zpočátku přívětivého, ale později bezohledného šéfa zločinecké organizace, který se snaží přinutit hlavního hrdinu v podání Jamese Caana, aby pro něj pracoval. Tato role ukázala Proskyho schopnost ztvárnit komplexní záporné postavy a odstartovala jeho filmovou kariéru. Televizní úspěchy Široké veřejnosti se Prosky zapsal do povědomí především rolí dobrosrdečného seržanta Stanislause "Stana" Jablonského v populárním policejním seriálu Hill Street Blues (Poldové z Hill Street), kde účinkoval v letech 1984 až 1987. Jeho postava nahradila oblíbeného seržanta Esterhouse po smrti herce Michaela Conrada a Prosky si rychle získal srdce diváků svým charakteristickým projevem a frází "Let's do it to them before they do it to us" (Pojďme jim to udělat dřív, než oni nám), kterou pronášel na konci každého nástupu. Filmová kariéra Po úspěšném filmovém debutu se Prosky stal vyhledávaným charakterním hercem. Mezi jeho nejvýznamnější filmové role patří Will Darnell, majitel autoopravny v hororu Christine (1983) podle Stephena Kinga, zkorumpovaný soudce v The Natural (1984), televizní producent v Broadcast News (1987) a mafiánský don v komedii Things Change (1988). V 90. letech pak ztvárnil významné role ve filmech jako Gremlins 2: The New Batch (1990), Hoffa (1992), Mrs. Doubtfire (1993), kde hrál televizního producenta Jonathana Lundyho, který dá hlavnímu hrdinovi šanci na vlastní pořad, Last Action Hero (1993), Rudy (1993), Miracle on 34th Street (1994) a Dead Man Walking (1995), kde ztvárnil pro bono právníka odsouzence k smrti. Návrat na Broadway a divadelní úspěchy Přestože se Prosky věnoval filmové a televizní tvorbě, nikdy neopustil divadlo. Na Broadwayi debutoval v roce 1972 v komedii Moonchildren a později se proslavil rolí zoufalého realitního makléře Shellyho "The Machine" Levina v Pulitzerovou cenou oceněné hře Davida Mameta Glengarry Glen Ross (1984), za kterou byl nominován na cenu Tony v kategorii nejlepší herec ve vedlejší roli. Druhou nominaci na Tony získal za roli sovětského diplomata v dramatu A Walk in the Woods (1988). Mezi jeho další broadwayské role patří Alfieri v Millerově hře A View From the Bridge (1983) a německý politik v Fraynově hře Democracy (2004). Pozdní kariéra a odkaz Prosky pokračoval v herecké kariéře až do konce svého života. Objevil se v mnoha televizních seriálech, včetně Cheers, kde hrál otce Rebeccy Howeové, a Veronica's Closet, kde opět ztvárnil otce postavy Kirstie Alleyové. Byl také zvažován pro roli Martina Cranea v seriálu Frasier, ale roli nezískal; později se však v seriálu objevil jako samotářský spisovatel. Za svou kariéru získal nebo byl nominován na dvě ceny Tony, dvě ceny Helen Hayes, Emmy, cenu Drama Desk a ocenění American Express Tribute To An American Actor. Robert Prosky zemřel 8. prosince 2008, pět dní před svými 78. narozeninami, na komplikace po operaci srdce. Zanechal po sobě manželku Idu Hove, se kterou se oženil v roce 1960, a tři syny – Stefana, Johna a Andrewa, z nichž poslední dva se také stali herci. Jeho odkaz žije dál nejen v jeho filmových a televizních rolích, ale i v jeho mimořádném přínosu americkému divadlu.