Olga Walló

Olga Walló, narozena 10. září 1948 v Praze, je významná česká dabingová režisérka, překladatelka, spisovatelka a psycholožka. Jako dcera slavného režiséra K. M. Walló se stala jednou z nejvýznamnějších osobností českého dabingu, kde pokračovala v rodinné tradici. Vzdělání a počátky kariéry Ač vystudovala psychologii a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, její profesní dráha se ubírala především uměleckým směrem. Narodila se 10. září 1948 v Praze a vystudovala filozofii a také psychologii na pražské Univerzitě Karlově. Takzvaným autorským dabingem se živí od roku 1969. Celý život se věnovala dabingu a překladům. V roce 1997 získala cenu Františka Filipovského v kategorii Cena za mimořádné dabingové zpracování hodnotného audiovizuálního díla za film Spartakus. Její jméno se stalo synonymem kvalitního českého dabingu, což dokládá i známá závěrečná formulka mnoha zahraničních filmů: "Režie českého znění Olga Walló". Dabingová kariéra Jako dabingová režisérka pracovala zhruba na stovce celovečerních filmů. Na otázku, kolik filmů režírovala, odpověděla: "Já nevim, jako vždycky říkám, že jich bude asi tisíc, asi jich bude tisíc." Mezi její nejznámější dabingové režie patří legendární western Tenkrát na Západě, výpravná Kleopatra nebo pohádka o Sněhurce. Nejvíce hrdá je na své dabingové překlady shakespearovských televizních inscenací BBC: Krále Leara, Hamleta, Richarda III. Skvěle však přeložila třeba i rodinný film Úžasňákovi nebo veršovanou kreslenou pohádku Sněhurka a sedm trpaslíků. Mezi její významné práce patří také dabingová režie Shakespearova díla Antonio a Kleopatra. Při práci na seriálu Komisař Moulin dokázala spolu s dabérem Miroslavem Moravcem výrazně vylepšit původně herecky nezajímavou titulní postavu. Olga Walló se specializovala na tzv. autorský dabing, pojem, který vymyslel její otec Karel Michael Walló. Tento přístup spočíval v tom, že si vzala originál, přeložila jej, upravila, udělala k němu písničky a zrežírovala. Díky tomu měla k dílu vřelejší vztah. Filmy sama překládala z ruštiny, angličtiny, němčiny, francouzštiny a španělštiny. Při autorském dabingu vše přeložila, včetně písní, a pak obsazovala role. Chodila do divadel a tam si vybírala, kdo by se nejvíce na postavu hodil. Po několik desetiletí byla stejně jako její otec neodmyslitelně spjatá s českým dabingem zahraničních filmů. Říká, že kvalitní dabing je především nositelem emocí. Podle Olgy Walló, pokud se o něj a celkově o kulturu mluvené češtiny přestane dbát, může se stát, že kultivovanost českého jazyka zanikne. Ocenění a pedagogická činnost V roce 1997 získala cenu Františka Filipovského v kategorii Cena za mimořádné dabingové zpracování hodnotného audiovizuálního díla za film Spartakus. V pozdějších letech přednášela dabing na filmové akademii v Písku. Její přínos českému dabingu je neocenitelný, neboť vychovala řadu následovníků a pomohla udržet vysokou kvalitu českého dabingu i v době, kdy se v 90. letech kvalita často snižovala ve prospěch kvantity. Literární tvorba Kromě dabingu se Olga Walló věnuje i literární tvorbě. V 50 letech debutovala sbírkou básní Dlouhá zima. Následovaly první tři díly kvazi rodinné ságy Věže svatého ducha. Mezi její další díla patří titul Sekundární zisky, neutíkejte před rakovinou prsu. Napsala celkem pět knih a především se věnovala trilogii, která přímo i nepřímo pojednává o Oujezdě a Labi, ale také o intelektuálních dějinách 20. století. Druhý díl trilogie nese název Kráčel po nestejně napjatých lanech. Ten byl přeložen do angličtiny a pojmenován jako Tightrope! A Bohemian Tale se objevil na pultech čínského Hongkongu. Překládá z pěti jazyků, mimo jiné Shakespeara či díla Lenky Rainerové. Její překladatelská činnost zahrnuje jak literární díla, tak filmové scénáře, čímž významně přispěla k šíření světové kultury v českém prostředí. Olga Walló je výjimečnou osobností české kultury, která svou prací v oblasti dabingu, překladu a literatury zanechala nesmazatelnou stopu. Její přístup k dabingu jako k umělecké disciplíně pomohl vytvořit specifickou českou dabingovou školu, která je uznávaná i v mezinárodním kontextu. Přestože se v pozdějších letech věnovala více své původní profesi psychoterapeutky a literární tvorbě, její přínos českému filmovému průmyslu zůstává nepopiratelný.