Nino Fuscagni

Nino Fuscagni, vlastním jménem Serafino Fuscagni, se narodil 12. února 1937 v Città di Castello v italské provincii Umbria. Byl italským hercem a televizním moderátorem, který zemřel 19. července 2018 v Římě. Během své dlouhé kariéry se prosadil jak v kinematografii, tak v televizní tvorbě, kde zanechal výraznou stopu především jako moderátor populárních pořadů. Filmová kariéra Nino Fuscagni debutoval ve filmu v roce 1960 a postupně se vypracoval na charakterního herce, který se objevoval především v žánrových filmech italské kinematografie. Specializoval se na tzv. béčkové filmy různých žánrů, včetně peplum (historické filmy s mytologickými hrdiny), spaghetti westernů, komedií a kriminálních snímků. Během své filmové kariéry byl někdy uváděn pod pseudonymy Juri McFee a Ray Scott. Mezi jeho nejvýznamnější filmové role patřilo účinkování ve snímku Valley of the Lions z roku 1961, historickém dobrodružném filmu režiséra Carla Ludovica Bragaglii, kde ztvárnil jednu z vedlejších rolí po boku hlavního představitele Eda Furyho. V roce 1964 se objevil ve fantasy dobrodružném filmu Hercules, Prisoner of Evil, kde hrál postavu jménem Miko. Film režírovali Antonio Margheriti a Ruggero Deodato, který se později proslavil jako režisér kontroverzního snímku Cannibal Holocaust. V roce 1965 účinkoval v hudební komedii Rita the American Girl (Rita, la figlia americana) po boku legendárního italského komika Totò a mladé zpěvačky Rity Pavone. Tento film patřil do žánru "musicarello", který byl v 60. letech v Itálii velmi populární. V roce 1966 se objevil ve špionážním thrilleru Our Men in Bagdad, kde hrál vedle mezinárodních hvězd jako Roger Hanin a Rory Calhoun. Fuscagni se také objevil v několika spaghetti westernech, včetně filmu Black Jack z roku 1968, kde ztvárnil postavu Petera. Během své filmové kariéry spolupracoval s režiséry jako Gianfranco Baldanello, Piero Vivarelli a Paolo Bianchini. Televizní kariéra Největší popularitu Nino Fuscagni získal díky své práci v televizi. V roce 1964 debutoval v televizní minisérii I grandi camaleonti, což odstartovalo jeho úspěšnou televizní kariéru. Skutečný průlom přišel v roce 1966, kdy začal moderovat dětský televizní pořad Giocagiò, který byl vysílán na italském Programma Nazionale (později přejmenovaném na RAI 1). Pořad byl založen na formátu BBC a Fuscagni ho uváděl společně s Luciou Scalerou. Giocagiò se vysílal třikrát týdně a stal se velmi populárním mezi italskými dětmi. V 70. letech moderoval Fuscagni společně s Vannou Brosio hudební pořad Adesso musica: classica, leggera e pop, který byl zaměřen na různé hudební žánry od klasické hudby po pop. Tento pořad dále upevnil jeho pozici jako jednoho z oblíbených televizních moderátorů v Itálii. V pozdější fázi své kariéry se Fuscagni vrátil k herectví a objevil se v několika významných televizních produkcích. Jednou z jeho nejznámějších televizních rolí bylo účinkování v populární kriminální sérii La piovra (Chobotnice), která se zabývala italskou mafií. Konkrétně se objevil v sedmé sérii La piovra 7 - Indagine sulla morte del commissario Cattani z roku 1995, režírované Luigim Perellim. Tato série byla velmi úspěšná nejen v Itálii, ale byla exportována do více než 80 zemí po celém světě. Osobní život a odkaz Nino Fuscagni byl mladším bratrem Carla Fuscagniho, významného ředitele italské veřejnoprávní televize RAI, který vedl kanál RAI 1 v letech 1989 až 1993. Toto rodinné spojení mu mohlo pomoci v jeho televizní kariéře, ale Nino si vybudoval vlastní reputaci díky svému talentu a charismatickému vystupování. Během své dlouhé kariéry, která trvala více než pět desetiletí, se Nino Fuscagni stal respektovanou osobností italského zábavního průmyslu. Ačkoli nikdy nedosáhl statusu hlavní filmové hvězdy, jeho všestrannost a schopnost přizpůsobit se různým rolím a formátům z něj učinily cenného herce a moderátora, který zanechal trvalý dojem v italské kinematografii a televizní tvorbě.