Jiří Stivín se narodil 23. listopadu 1942 v Praze jako český jazzový hudebník, multiinstrumentalista a skladatel, původním povoláním filmař (kameraman). Matka byla divadelní a filmová herečka Eva Svobodová, otec Jiří Stivín byl mimořádně nadaný a schopný technik, autor řady patentů a vynálezů. Vzdělání a počátky Vystudoval obor filmový a televizní obraz na Filmové fakultě Akademie múzických umění v Praze (1961–65), po absolutoriu se věnoval hudbě a původnímu oboru jen příležitostně. Studoval také skladbu na Royal Academy of Music v Londýně a na Pražské akademii múzických umění (AMU), hře na flétnu se učil u Milana Munclingera. Ve hře na saxofony je v podstatě samoukem, právě tak jako ve hře na řadu dalších nástrojů. Jazzová kariéra Vystupoval v průkopnické české beatové kapele Sputnici (1961–62), na jazzové scéně získával zkušenosti jako saxofonista v souboru Jazztet, v Orchestru Elektromontážních závodů, ve Velkém tanečním orchestru Tesly Karlín. Společně s Martinem Kratochvílem založil formaci Jazz Q a experimentoval s free jazzem. Později utvořil s Rudolfem Daškem uskupení Systém Tandem, které se setkalo s velkým úspěchem jak u odborníků, tak u veřejnosti a hostovalo na mnoha předních evropských jazzových festivalech. Vážná hudba a interpretace Stivín interpretuje hudbu středověku, renesance a baroka. Jako sólista vystupoval s Pražským symfonickým orchestrem, Slovenským komorním orchestrem, Sukovým komorním orchestrem, Barocco sempre giovane a dalšími ansámbly. V osmdesátých letech zformoval ad hoc sestavovaný ansámbl Collegium quodlibet, který se uplatňuje při jím koncipovaných a uváděných pořadech Pocta sv. Cecilii. Jeho devět samostatných CD s nahrávkami komorní hudby Georga Philippa Telemanna pro zobcovou flétnu a příčnou flétnu u vydavatelství Naxos a Supraphon patří k nejpočetnějším mezi jeho současníky interpretujícími Telemanna. Filmová hudba Psal hudbu pro divadelní inscenace a krátké i celovečerní filmy, věnoval se tvorbě hudby pro hraný, dokumentární i animovaný film a pro divadlo. Vytvořil hudby k řadě celovečerních filmů Co je vám, doktore, Jako jed, Antonyho šance, Bumerang, Pevnost. Za hudbu k filmu Bumerang získal v roce 1997 Českého lva za nejlepší hudbu. Hudbu k filmu Bumerang zkomponoval a použil také motiv 7. symfonie Ludwiga van Beethovena, jenž vkusně filmem proplouvá. Pedagogická činnost Působil také jako pedagog na Pražské konzervatoři, kde vyučoval hru na flétnu, a vedl různé tvůrčí dílny. V roce 1999 založil Centrum pro improvizaci v umění se sídlem ve Všenorech u Prahy, kde pořádá a vede improvizační dílny. Uplatnil se jako účastník a pedagog různých tvůrčích dílen a kurzů, k nimž patřily zejména kurzy České hudební společnosti v Bechyni a České jazzové společnosti ve Frýdlantu v Čechách. Ocenění a současnost V roce 2007 mu prezident ČR Václav Klaus udělil Státní vyznamenání Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění. Zaujal v hudebním dění přední místo díky své vytrvalosti, houževnatosti i nesčetným zájmům, kreativitě a chuti experimentovat a překračovat pomyslné hranice mezi žánry. Nejen hudbou, ale i svým charismatem, nadhledem a smyslem pro humor dokáže zaujmout široké publikum. Dnes žije ve Všenorech.

Český lev 2001 - hlavní večer