Alain Fourès

Alain Fourès, francouzský herec, je známý především svou dlouholetou filmovou kariérou, která se rozprostírá přes několik desetiletí francouzské kinematografie. Během své více než 40leté herecké dráhy se objevil v řadě filmů, často ve vedlejších rolích, které však přispěly k utváření charakteru francouzského filmu. Filmová kariéra Alain Fourès zahájil svou hereckou kariéru na konci 60. let. Mezi jeho první významné role patřila postava Erica ve filmu Solo (1970), režírovaném Jean-Pierrem Mockym. Tento politický thriller, natočený krátce po událostech května 1968, sleduje příběh mladých levicových militantů a jejich násilných akcí proti finanční buržoazii. Fourès zde ztvárnil jednoho z členů revoluční skupiny, což byl pro jeho kariéru důležitý odrazový můstek. V 70. a 80. letech pokračoval ve spolupráci s významnými francouzskými režiséry. V roce 1977 se objevil ve filmu Falling Point a následně v roce 1981 ve snímku Rape of Love (L'amour violé), kde hrál po boku Daniela Auteuila a Pierra Arditiho. Tento film režisérky Yannick Bellon pojednává o ošetřovatelce Nicole, která se po znásilnění rozhodne podat žalobu, a patří mezi významná díla francouzské kinematografie zabývající se tématem sexuálního násilí. Spolupráce s Jean-Pierrem Mockym Významnou část Fourèsovy filmografie tvoří spolupráce s režisérem Jean-Pierrem Mockym, s nímž natočil několik filmů. Kromě již zmíněného Solo to byl například Black for Remembrance (Noir comme le souvenir) z roku 1995, kde ztvárnil postavu Guillauma Longuevillea. V roce 2003 se objevil v Mockyho kriminální komedii Le Furet, kde hrál inspektora Vasseura po boku Jacquese Villereta, Michela Serraulta a Robina Renucciho. Film vypráví příběh skromného zámečníka, který sní o tom stát se gangsterem a začne vraždit drobné kriminálníky. V roce 2007 pak Fourès účinkoval v kontroverzním dramatu Les Ballets écarlates, které se zabývalo tématem pedofilie a organizovaných sítí zneužívajících děti. Novější tvorba Na počátku nového tisíciletí se Alain Fourès objevil v několika komerčně úspěšných filmech. V roce 2003 ztvárnil řidiče Opelu ve filmu Ruby & Quentin (Tais-toi!), režírovaném Francisem Veberem, kde hlavní role ztvárnili Jean Reno a Gérard Depardieu. Tento film, kombinující prvky komedie a kriminálního žánru, vypráví příběh mlčenlivého zločince Ruby a upovídaného prosťáčka Quentina, kteří společně unikají z vězení. V roce 2012 si zahrál v úspěšné komedii On the Other Side of the Tracks (De l'autre côté du périph), kde ztvárnil roli pracovníka sociálních služeb. Film režiséra Davida Charhona, v němž hlavní role ztvárnili Omar Sy a Laurent Lafitte, vypráví příběh dvou velmi odlišných policistů, kteří musí spolupracovat při vyšetřování vraždy manželky vlivného podnikatele. Tento film se dočkal i pokračování s názvem The Takedown, které bylo uvedeno v roce 2022 na Netflixu. Charakteristika tvorby Ačkoliv Alain Fourès nebyl typickou hlavní hvězdou, jeho schopnost ztvárňovat různorodé vedlejší role mu zajistila dlouhodobé místo ve francouzské kinematografii. Jeho filmografie zahrnuje jak komerční komedie, tak umělecky ambiciózní projekty, což svědčí o jeho všestrannosti jako herce. Fourès často spolupracoval s významnými francouzskými režiséry a herci, což podtrhuje jeho profesionální kvality a respekt, který si v průběhu let vybudoval v rámci francouzského filmového průmyslu.