Irene Papas

Irene Papas, narozená 3. září 1926 v Chiliomodi u Korintu v Řecku jako Eirini Lelekou, byla řecká herečka a zpěvačka, která se stala jednou z nejvýznamnějších představitelek řecké kinematografie na mezinárodní scéně. Rané začátky a vzdělání Irene pocházela z rodiny učitelů – její matka byla učitelkou a otec vyučoval klasické drama, což významně ovlivnilo její budoucí kariéru. Již od útlého dětství projevovala zájem o herectví a zatímco ostatní děti si hrály, ona se věnovala hraní. Když jí bylo sedm let, její rodina se přestěhovala do Atén, což znamenalo zásadní změnu v jejím životě. V patnácti letech začala studovat na Královské škole dramatického umění v Aténách, kde se kromě herectví věnovala také tanci a zpěvu. Ačkoli považovala styl výuky za zastaralý, školu úspěšně absolvovala v roce 1948. Počátky filmové kariéry Svou filmovou kariéru zahájila malou rolí ve filmu Fallen Angels (Hamenoi angeloi) režiséra Nikose Tsiforose v roce 1948. Pozornost však začala přitahovat až svým výkonem ve filmu Dead City (Nekri Politeia) Frixose Iliadise z roku 1952. Tento film byl promítán na filmovém festivalu v Cannes, kde se Papas dostala do hledáčku mezinárodního tisku. Řečtí filmaři ji považovali za nekomerční herečku, proto se rozhodla zkusit štěstí v zahraničí a podepsala smlouvu s italskou filmovou distribuční společností Lux Film. Tato sázka se vyplatila a brzy se stala známým jménem v Hollywoodu. Mezinárodní průlom Její debut v americkém filmu přišel s menší rolí v The Man from Cairo (1953). Následovala výraznější role po boku Jamese Cagneyho ve westernu Tribute to a Bad Man (1956). Skutečný mezinárodní průlom však přišel s filmy The Guns of Navarone (1961) a Zorba the Greek (1964). Ve filmu The Guns of Navarone ztvárnila tvrdou a nebojácnou partyzánku, která je stejně odhodlaná jako muži. V Zorbovi hrála vdovu, jejíž postava, ačkoli neměla mnoho dialogů, byla nesmírně působivá a přispěla k celkovému úspěchu filmu. Přestože se Zorba the Greek stal jejím nejpopulárnějším filmem, uvedla, že za něj získala pouze 10 000 dolarů. Vrchol kariéry a řecké tragédie Irene Papas se proslavila především svými výjimečnými výkony ve filmových adaptacích řeckých tragédií. Ztvárnila titulní role v Antigone (1961) a Electra (1962), za které získala mezinárodní uznání. Za roli v Antigone obdržela cenu za nejlepší herečku na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. Její výkon v Electře jí přinesl status hvězdy a cenu za nejlepší herečku na Mezinárodním filmovém festivalu v Soluni. Významná byla její spolupráce s režisérem Michaelem Cacoyanisem, se kterým natočila několik filmů včetně Zorba the Greek. Jejich další spolupráce zahrnovala filmové adaptace klasických tragédií jako The Trojan Women (1971), kde hrála Helenu Trojskou po boku Katharine Hepburn a Vanessy Redgrave, a Iphigenia (1977), kde ztvárnila Klytaimnéstru. Za svůj výkon ve filmu The Trojan Women získala cenu za nejlepší herečku od National Board of Review. Politické filmy a další významné role Výrazně se zapsala do filmové historie svou rolí ve filmu Z (1969) režiséra Costa-Gavrase, politickém thrilleru o řecké juntě, kde hrála vdovu po zavražděném levicovém politikovi. Ačkoli v tomto filmu měla minimum dialogů, její výraz tváře dokonale vyjadřoval vnitřní život postavy a její ztvárnění zoufalství bylo nezapomenutelné. Mezi její další významné role patřila Kateřina Aragonská ve filmu Anne of the Thousand Days (1969) po boku Richarda Burtona, hlavní role ve filmu The Message (1976) o počátcích islámu a účinkování ve filmu Lion of the Desert (1982). Jednou z jejích posledních filmových rolí byla účast ve válečném dramatu Captain Corelli's Mandolin (2001). Hudební kariéra a osobní život Kromě herectví se Irene Papas věnovala také zpěvu. V roce 1968 vydala album Songs of Theodorakis, kde předvedla svůj pozoruhodný pěvecký talent. Spolupracovala s významnými řeckými skladateli, včetně Mikise Theodorakise a Vangelise. V roce 1972 se objevila na albu 666 řecké rockové skupiny Aphrodite's Child, kde její vokální výkon vyvolal kontroverze. V osobním životě se v 18 letech provdala za spisovatele Alkise Papase. Ačkoli jejich manželství netrvalo dlouho, herečka si ponechala příjmení Papas, pod kterým dosáhla světové slávy. Její druhé manželství s filmovým producentem Josém Kohnem v roce 1957 bylo později anulováno. V roce 1954 začala tajný vztah s Marlonem Brandem, který později popsala jako velkou lásku svého života. Odkaz a ocenění Irene Papas je považována za jednu z nejvýznamnějších řeckých hereček všech dob. Za svou kariéru získala řadu ocenění, včetně ceny Golden Arrow Award za celoživotní dílo na Mezinárodním filmovém festivalu v Hamptons v roce 1993 a Golden Lion Award na Benátském bienále v roce 2009. Obdržela také řadu státních vyznamenání, včetně titulu Komandér Řádu Fénixe v Řecku, Commandeur des Arts et des Lettres ve Francii a Komandér Občanského řádu Alfonse X. Moudrého ve Španělsku. V posledních letech svého života trpěla Alzheimerovou chorobou, která jí byla diagnostikována v roce 2013. Zemřela 14. září 2022 ve věku 96 let ve svém rodném Chiliomodi v Řecku, zanechávajíc za sebou mimořádný odkaz v podobě více než 70 filmů natočených během její více než padesátileté kariéry.