Enrique Díaz

Enrique Díaz Rocha, narozen 19. srpna 1967 v Limě v Peru, je brazilský herec, režisér a divadelní umělec. Jako syn brazilské překladatelky Marie Cândidy Rochy a paraguayského diplomata Juana Díaze Bordenavea se v útlém věku přestěhoval do Brazílie, kde později rozvinul svou bohatou uměleckou kariéru. Divadelní začátky a Companhia dos Atores Enrique Díaz začal svou hereckou dráhu velmi mladý. V roce 1987 experimentoval s divadelními metodami a teoriemi spolu s mladými herci a přáteli z Rio de Janeira během tréninku a reflexe hereckého umění. V roce 1990 založil divadelní skupinu Companhia dos Atores, kterou vedl až do roku 2012. Tato skupina se proslavila adaptacemi děl Čechova (Tři sestry) a Shakespeara (Hamlet, transformovaný do Ensaio.Hamlet). V brazilském divadelním prostředí se Díaz prosadil v roce 1990 svou režií hry A Bao A Qu (Um Lance de dados), inspirované díly Stéphana Mallarmého a Jorge Luise Borgese. Jeho divadelní práce je charakteristická experimentálním přístupem, který překračuje hranice mezi divadlem, tancem a výtvarným uměním. Filmová kariéra Ve filmu debutoval Enrique Díaz v roce 1985 v snímku Urubus e papagaios režiséra Josého Joffilyho. Mezinárodní uznání získal rolí ve filmu Carandiru (2003) režiséra Hectora Babenca, který vypráví příběh o jednom z nejtemnějších dnů brazilské historie, kdy vojenská policie státu São Paulo zastřelila 111 lidí ve věznici Casa de Detenção de São Paulo. Za svůj výkon v tomto filmu získal cenu za nejlepšího herce ve vedlejší roli na festivalu v Cartageně. Dalším významným filmem v jeho kariéře byl House of Sand (Casa de Areia, 2005) režiséra Andruchy Waddingtona, který byl natočen na pobřeží severní Brazílie v národním parku Lençóis Maranhenses. V roce 2012 zazářil v hlavní roli ve filmu Noites de Reis režiséra Viníciuse Reise, za kterou získal cenu Candango za nejlepšího herce na Filmovém festivalu v Brasílii. V roce 2004 byl oceněn za nejlepší herecký výkon na festivalu Variginha Cinema za roli ve filmu Bala na Marca do Pênalti. V posledních letech se objevil v mezinárodně uznávaných filmech jako Rust (Ferrugem, 2018) režiséra Alyho Muritiby, kde ztvárnil postavu Daviho, učitele ve škole, kde studují hlavní protagonisté příběhu o dospívání a sociálních sítích. Ve filmu Los Silencios (2018) režisérky Beatriz Seigner hrál roli Adãa, manžela hlavní hrdinky, který zahynul v kolumbijském konfliktu. Film, který kombinuje realitu s nadpřirozenými prvky, byl uveden v sekci Directors' Fortnight na filmovém festivalu v Cannes. Televizní tvorba Enrique Díaz debutoval v televizi v roce 1990 v telenovele Pantanal na stanici Rede Manchete, kde ztvárnil postavu Chica. V průběhu let se objevil v mnoha brazilských telenovelách a minisériích, včetně Anos Rebeldes (1992), Engraçadinha: Seus Amores e Seus Pecados (1995), A Muralha (2000) a Cordel Encantado (2011). Významným milníkem v jeho televizní kariéře byla role Claudinha v seriálu Filhos do Carnaval (Synové karnevalu) z roku 2006, produkovaném společností HBO, který režíroval Cao Hamburger. Seriál vypráví příběh Anésia Gebary, majitele školy samby a vůdce rozsáhlé sítě hazardních her, a jeho čtyř synů. V roce 2018 ztvárnil postavu Ibrahima v seriálu The Mechanism (O Mecanismo) pro Netflix, který byl volně inspirován vyšetřováním korupce v brazilských státních a soukromých ropných a stavebních společnostech. V roce 2022 se vrátil k telenovele Pantanal, tentokrát v produkci Rede Globo, kde hrál roli Gila, otce postavy, kterou ztvárnil v původní verzi z roku 1990. Osobní život a rodina Enrique Díaz pochází z umělecké rodiny a má pět sourozenců, z nichž jeden je také herec Chico Díaz. Byl ženatý s herečkou Marianou Limou, s níž má dvě dcery, Elenu a Antonii. Jeho všestranný talent, schopnost ztvárnit různorodé postavy a dlouhodobé působení jak v divadle, tak ve filmu a televizi z něj činí jednu z nejvýznamnějších osobností brazilské kulturní scény.