César Díaz

César Díaz, narozen 20. září 1978 v Guatemala City, Guatemala, je belgicko-guatemalský filmový režisér, scenárista a střihač. Jeho tvorba se vyznačuje silným zaměřením na historické a společenské události v jeho rodné zemi. Vzdělání a začátky kariéry César Díaz se narodil a vyrůstal v Guatemala City, odkud v roce 1998 odešel do Belgie, kde studoval na Free University of Brussels. Po studiích v Mexiku a Belgii se v roce 2011 rozhodl věnovat filmové tvorbě a absolvoval roční scenáristický workshop Atelier Scénario na prestižní filmové škole La Fémis v Paříži. Již od poloviny prvního desetiletí 21. století pracoval jako střihač dokumentárních a hraných filmů, což mu poskytlo cenné zkušenosti pro jeho pozdější režijní kariéru. Mezi jeho významné střihačské práce patří spolupráce na filmu Ixcanul režiséra Jayra Bustamante, který získal Stříbrného medvěda na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. Dokumentární tvorba Před vstupem do světa celovečerních filmů se Díaz věnoval dokumentární tvorbě. Natočil krátké dokumentární filmy Semillas de Cenizas (Semínka z popela), který byl promítán na více než dvaceti mezinárodních filmových festivalech, a Territorio Liberado (Osvobozené území), jenž získal cenu IMCINE v Mexiku. Jeho dokumentární práce se zaměřovala především na témata spojená s guatemalskou občanskou válkou a jejími následky, což se později stalo ústředním motivem i jeho hraných filmů. Celovečerní debut a mezinárodní úspěch V roce 2019 debutoval celovečerním filmem Our Mothers (Naše matky), který se stal jeho průlomovým dílem. Film vypráví příběh mladého antropologa Ernesta, který při identifikaci obětí guatemalské občanské války narazí na stopu, jež by ho mohla dovést k jeho otci, zmizelému guerillovému bojovníkovi. Snímek měl premiéru v sekci Týden kritiky na festivalu v Cannes, kde Díaz získal prestižní ocenění Caméra d'Or pro nejlepší debut. Film byl následně vybrán jako belgický kandidát na Oscara v kategorii Nejlepší mezinárodní film a na 10. ročníku cen Magritte získal šest nominací, včetně kategorií Nejlepší film a Nejlepší režie, přičemž zvítězil v kategorii Nejlepší debutový film. Pokračování kariéry Po úspěchu svého debutu se Díaz vrátil k tématům guatemalské občanské války ve svém druhém celovečerním filmu Mexico 86 (2024). Tento snímek, který měl premiéru na filmovém festivalu v Locarnu, vypráví příběh guatemalské revolucionářky Marie (v podání Bérénice Bejo), která je v roce 1976 nucena uprchnout před vojenskou diktaturou do Mexika a zanechat tam svého syna. O deset let později, na pozadí mistrovství světa ve fotbale v Mexiku v roce 1986, se syn s matkou znovu setkává, což ji staví před těžkou volbu mezi mateřskými povinnostmi a pokračováním v revolučním aktivismu. Film kombinuje prvky špionážního thrilleru s osobním příběhem a opět čerpá z Díazových vlastních zkušeností, neboť jeho matka byla guerillovou bojovnicí a on sám byl v osmi letech odvezen do Mexika. Osobní přístup k filmové tvorbě César Díaz ve své tvorbě často vychází z vlastních zkušeností a rodinné historie. Jeho filmy se vyznačují dokumentaristickým přístupem, citlivým zachycením mezilidských vztahů a snahou o zpracování traumatické historie Guatemaly. Díaz patří mezi významné latinskoamerické filmové tvůrce současnosti, kteří přinášejí na plátno důležitá společenská témata a přispívají k vyrovnání se s historickými traumaty svých zemí.