Giulio Donnini

Giulio Donnini, narozen 17. února 1924 v Miláně, Itálie, zemřel 22. května 2001 v Římě, byl italský filmový a divadelní herec. Jeho herecká kariéra trvala více než pět desetiletí a zahrnovala desítky filmových rolí, v nichž se specializoval především na záporné a často násilnické postavy. Počátky kariéry Donnini debutoval ve filmu v roce 1946 v snímku Teheran režiséra Giacoma Gentiloma. Svou první významnou roli získal o dva roky později, když ztvárnil epileptického vraha Smerďakova v Gentilomově adaptaci Dostojevského románu The Brothers Karamazov (I fratelli Karamazoff). Tento film z roku 1947 získal dvě ceny Nastro d'Argento za nejlepší scénář a hudbu. Donniniho výkon v roli Smerďakova byl přelomový a nasměroval jeho další kariéru. Specializace na záporné role Po úspěchu v The Brothers Karamazov se Donnini začal specializovat na ztvárnění negativních a často násilnických postav. Byl obsazován především do vedlejších rolí, kde mohl uplatnit svůj charakteristický herecký projev. V 50. a 60. letech se objevil v řadě italských historických a dobrodružných filmů, včetně snímků jako Nerone (1951) a Sigfrido (1958), který patří mezi jeho nejznámější díla. Mezinárodní filmy Donniniho talent nezůstal omezen pouze na italskou kinematografii. V roce 1953 se objevil v mezinárodní produkci Beat the Devil režiséra Johna Hustona, kde ztvárnil roli správce a setkal se s hvězdami jako Humphrey Bogart a Jennifer Jones. Film, který byl natáčen na italském pobřeží Amalfi, představoval pro Donniniho významnou příležitost proniknout do mezinárodních produkcí. Žánrová rozmanitost V průběhu 60. let se Donnini objevil v řadě žánrově rozmanitých filmů. Zahrál si v historických eposech jako Caesar the Conqueror, mytologických dobrodružstvích jako Hercules Against the Sons of the Sun (1964) a The Loves of Hercules, kde ztvárnil velekněze. Významná byla také jeho role ve filmu Death Laid an Egg (La morte ha fatto l'uovo) z roku 1968, který je považován za jeden z prvních italských giallo filmů. Spolupráce s významnými režiséry V 70. letech pokračoval Donnini v budování své filmografie spoluprací s významnými režiséry. V roce 1972 se objevil ve filmu Pulp režiséra Mikea Hodgese, kde ztvárnil manažera písařského poolu. Jeho výkon v tomto filmu byl později oceněn spisovatelem J.G. Ballardem, který jej ve svém dopise režisérovi označil za "skvělý výkon". Ve filmu hrál po boku Michaela Caina a Mickeyho Rooneyho. Pozdní kariéra V pozdějších letech své kariéry se Donnini objevil v několika významných italských komediích. V roce 1991 si zahrál v mimořádně úspěšném filmu Johnny Stecchino režiséra a herce Roberta Benigniho, který se stal jedním z komerčně nejúspěšnějších italských filmů všech dob. Před tím se objevil také v komedii Le comiche 2 a dalších italských produkcích jako Poliziotti (1995) a Massimamente folle (1985). Divadelní činnost Vedle své filmové kariéry byl Giulio Donnini také velmi aktivní na divadelní scéně, ačkoli podrobnosti o jeho divadelních rolích nejsou tak dobře zdokumentovány jako jeho filmová tvorba. Jeho divadelní zkušenosti mu nepochybně pomohly rozvíjet herecké dovednosti, které pak uplatnil ve filmu. Giulio Donnini zemřel v Římě 22. května 2001 ve věku 77 let, zanechávajíc za sebou bohaté filmové dědictví čítající desítky filmů, v nichž prokázal svůj charakteristický herecký talent a všestrannost.