Tippi Hedren, narozená 19. ledna 1930 v New Ulm v Minnesotě jako Nathalie Kay Hedren, je americká herečka, bývalá modelka a aktivistka za práva zvířat. Přezdívku "Tippi", která ve švédštině znamená "malá holčička" nebo "miláček", jí dal její otec Bernard Hedren, majitel obchodu se smíšeným zbožím v nedalekém městě Lafayette. Cesta k filmové kariéře Hedren začínala jako úspěšná modelka v New Yorku, kde se objevovala na titulních stranách prestižních časopisů jako Life a Glamour. Její život se dramaticky změnil v roce 1961, kdy ji při sledování televizní reklamy na dietický nápoj objevil slavný režisér Alfred Hitchcock. Režisér byl natolik okouzlen jejím vzhledem a vystupováním, že ji okamžitě nabídl sedmiletou smlouvu a hlavní roli ve svém připravovaném thrilleru The Birds. Přestože neměla téměř žádné herecké zkušenosti, Hitchcock ji podrobil důkladnému dvoudennímu barevnému kamerovému testu v hodnotě 25 000 dolarů, kde natáčela scény z jeho předchozích filmů. Hitchcockova múza a složitý vztah Debut Tippi Hedren v hlavní roli filmu The Birds (1963) byl mimořádně úspěšný. Za svůj výkon získala Zlatý glóbus pro nejslibnější novou hvězdu a film se stal kasovním trhákem, který vydělal více než 11 milionů dolarů. Následně ji Hitchcock obsadil do psychologického dramatu Marnie (1964) po boku Seana Conneryho. Ačkoli tyto dva filmy definovaly její kariéru a zařadily ji mezi hollywoodské hvězdy, její profesionální vztah s Hitchcockem byl problematický. Režisér se k ní choval majetnicky, omezoval její kontakt s ostatními členy štábu a podle Hedren ji sexuálně obtěžoval. Když odmítla jeho návrhy, Hitchcock se jí pomstil tím, že ji držel pod smlouvou, ale neumožnil jí pracovat na jiných projektech, čímž efektivně zastavil její slibně se rozvíjející kariéru. Kariéra po Hitchcockovi Po ukončení spolupráce s Hitchcockem se Hedren objevila v komedii A Countess from Hong Kong (1967), posledním režijním počinu Charlieho Chaplina, kde hrála po boku Marlona Branda a Sophii Loren. V následujících letech účinkovala v řadě filmů včetně Satan's Harvest (1970), Mr. Kingstreet's War (1971), The Harrad Experiment a Tiger by the Tail. Její filmografie zahrnuje více než 80 filmů a televizních pořadů. Roar a práce se zvířaty Zlomovým okamžikem v jejím životě byla cesta do Afriky v roce 1969, kde při natáčení filmu Satan's Harvest poznala problematiku ohrožených velkých koček. Tato zkušenost ji inspirovala k natočení filmu Roar (1981), který režíroval její tehdejší manžel Noel Marshall. Film, který se natáčel 11 let a stál 17 milionů dolarů, vypráví příběh rodiny žijící v Africe, jejíž dům a pozemky obsadí divoké kočky. Během natáčení došlo k mnoha zraněním členů štábu i herců, včetně samotné Hedren, která utrpěla zlomeninu nohy a potřebovala kožní transplantáty po nehodě se slonem. Pozdější filmová kariéra V 80. letech se Hedren objevila v televizních seriálech jako Hart to Hart (1983) a Tales from the Darkside (1984). V roce 1985 měla krátké cameo v pilotním díle seriálu The New Alfred Hitchcock Presents, kde hrála servírku v baru. V roce 1990 se objevila ve filmu Pacific Heights po boku své dcery Melanie Griffith a získala roli v populárním seriálu The Bold and the Beautiful. V 90. letech zaujala rolí aktivistky za práva na potrat v politické satiře Alexandra Payna Citizen Ruth (1996) a objevila se ve filmu I Woke Up Early the Day I Died (1998) s Billym Zanem a Christinou Ricci. V novém tisíciletí pokračovala v herecké kariéře s rolemi ve filmech jako I Heart Huckabees (2004) a The Last Confederate: The Story of Robert Adams (2005). Objevila se také v televizních seriálech jako CSI, Raising Hope a Cougar Town. V roce 2003 získala hvězdu na hollywoodském chodníku slávy a v roce 2016 vydala své paměti s názvem Tippi: A Memoir. Ochrana zvířat a humanitární práce V roce 1983 založila Hedren nadaci Roar Foundation a útočiště Shambala Preserve v jižní Kalifornii, které poskytuje domov zachráněným exotickým kočkám. Kromě ochrany zvířat se věnovala i dalším humanitárním aktivitám. V roce 1975 pomohla skupině vietnamských uprchlických žen naučit se manikúru, což vedlo k rozmachu vietnamských pracovníků v tomto odvětví - 40 let později tvořili Vietnamci 80 % všech manikéristů v Kalifornii. Osobní život Tippi Hedren byla třikrát vdaná. Její první manželství s Peterem Griffithem (1952-1961) přineslo dceru Melanii Griffith, která se později stala úspěšnou herečkou. Druhým manželem byl její agent a producent Noel Marshall (1964-1982) a třetím podnikatel Luis Barrenechea (1985-1995). Je také babičkou herečky Dakoty Johnson. Navzdory počátečním profesním překážkám si Hedren vybudovala rozmanitou a smysluplnou kariéru trvající více než půl století a zůstává ikonickým příkladem klasické krásy podpořené silným charakterem a oddaností svým přesvědčením.

Ptáci