Corey Haim

Corey Ian Haim (23. prosince 1971, Toronto, Ontario, Kanada – 10. března 2010) byl kanadský herec, který se proslavil v 80. letech jako teenagerský idol. Dětství a začátky kariéry Narodil se v Torontu jako syn Judy Haimové, izraelské rodačky pracující jako operátorka počítačů, a Bernieho Haima, který pracoval v oblasti prodeje oblečení. Vyrůstal převážně ve čtvrti Willowdale. Jako plachý chlapec byl povzbuzován k navštěvování hereckých kurzů, aby získal sebevědomí. Zpočátku se více zajímal o sport, komiksy a hokej než o herectví. Svou profesionální kariéru zahájil v kanadském televizním seriálu The Edison Twins (1982), kde se objevil ve 26 epizodách. Průlom ve filmové kariéře Do filmového průmyslu pronikl v roce 1984 rolí v dramatu Firstborn, kde ztvárnil dítě uprostřed rodinného konfliktu. Následující rok se objevil v televizním filmu A Time to Live, za který získal cenu Young Artist Award. Zahrál si také v komediích Secret Admirer a Murphy's Romance a ztvárnil hlavní roli Martyho Coslawa ve filmu Silver Bullet podle Stephena Kinga. Skutečný průlom v jeho kariéře přišel s filmem Lucas (1986), kde hrál po boku Kerri Greenové a Winony Ryder. Jeho výkon si vysloužil uznání kritiky, zejména od Rogera Eberta, který ocenil Haimovu schopnost vytvořit komplexní a zajímavou postavu. Film ukázal jeho herecký talent a vynesl mu nominaci na cenu Young Artist Award. Vrchol slávy V roce 1987 získal Haim roli Sama Emersona, mladšího z bratrů a lovce upírů v kultovním hororu The Lost Boys režiséra Joela Schumachera. Film, natáčený mezi studii Warner Brothers a promenádou Santa Cruz, představil mladé obsazení včetně Jasona Patrica, Kiefera Sutherlanda, Jami Gertzové a Coreyho Feldmana. The Lost Boys byl dobře přijat kritiky, vydělal více než 32 milionů dolarů v amerických kinech a je považován za klasiku 80. let. Tento film také odstartoval Haimovo opakované partnerství s Feldmanem na plátně. Dvojice, známá jako "The Two Coreys" (Dva Coreyové), se stala ikonou 80. let a objevila se společně v sedmi filmech. V roce 1988 Haim a Feldman natočili teenagerskou komedii License to Drive, kde Haim ztvárnil Lese Andersona, teenagera, který propadne u zkoušky z řízení, ale přesto se rozhodne vyrazit na rande se svou vysněnou dívkou Mercedes Lane (Heather Graham). Film byl dalším úspěchem a Haim za něj získal svou druhou cenu Young Artist Award. Následoval film Dream a Little Dream (1989) s Jasonem Robardsem, který završil jejich nejúspěšnější společné projekty. V tomto období byl Haim na vrcholu slávy, dostával téměř 2000 fanouškovských dopisů týdně a stal se jedním z nejpopulárnějších teenagerských idolů své doby. Boj se závislostmi a kariérní pád Bohužel, Haimova raná sláva vedla k problémům. Již během natáčení filmu Lucas začal pít pivo a na place The Lost Boys vyzkoušel marihuanu. Jeho závislost postupně eskalovala k užívání kokainu a cracku. V 90. letech jeho kariéra upadala a po dalším pobytu v rehabilitačním centru mu byly předepsány léky, což vedlo k vážnější závislosti na Valiu – později uvedl, že užíval až 85 tablet denně. V roce 1997 byl nucen vyhlásit bankrot. Jeho pokusy o návrat do Hollywoodu byly většinou neúspěšné, objevoval se především ve filmech vydávaných přímo na video. V roce 2007 se s Feldmanem objevil v reality show The Two Coreys na stanici A&E, která byla po dvou sezónách zrušena, částečně kvůli Haimovým přetrvávajícím problémům se závislostí. Poslední roky a odkaz V roce 2009 se objevil ve filmu Crank: High Voltage po boku Jasona Stathama. V době své smrti pracoval s Feldmanem na pokračování filmu License to Drive s názvem License to Fly. Corey Haim zemřel 10. března 2010 ve věku 38 let na zápal plic. Přestože se zpočátku spekulovalo o předávkování drogami, vyšetřování odhalilo, že zemřel na přirozené příčiny, přičemž k jeho smrti přispěly srdeční problémy a zápal plic. Navzdory svému tragickému osudu zůstává Corey Haim významnou postavou popkultury 80. let a jeho filmy, zejména The Lost Boys, Lucas a License to Drive, jsou dodnes považovány za klasická díla své doby.